reklama
Sídlo Evropské centrální banky
Julie Hrstková

6.2. 2014  00:00

Nekonečný euroobrat

Euro je v českých podmínkách s českým přístupem možná jednou z alternativních budoucností, nikoliv...
Luděk Niedermayer

20.1. 2014  00:00

Euro na českém stole, ale mimo praxi

V roce 2005, kdy asi vznikal plán na přijetí eura na Slovensku, bylo dle Eurostatu Slovensko na 60...
Nouriel Roubini

2.1. 2014  00:00

Chudokrevná světová ekonomika 2014

Světová ekonomika v roce 2014 poroste rychleji, riziko náhlých krizí bude nižší. Ale ve většině...

Eurozóna je měnová unie některých členských zemí Evropské unie, které souhlasily s odstoupením od vlastní měny ve prospěch jednotné - eura. Eurozóna je dalším krokem v evropské integraci - cílem je vytvoření jednotného a silného ekonomického a politického spolku. Vzorem jsou USA, kde americký dolar reprezentuje sílu a jednotnost celého federativního uskupení.
Do eurozóny patří momentálně (květen 2012) 17 států EU. Eurozóna vznikla jako bezhotovostní zóna 1. ledna 1999 a prvními členy byly Rakousko, Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko a Španělsko - tyto země ale své domácí bankovky a mince nahradily až k 1. 1. 2002.
Pro vstup do eurozóny musí nové země splnit tzv. Maastrichtská kriteria.


Výhody členství

  • Silná, stabilní měna odolnější spekulačním tlakům
  • Euro se stalo světovou měnou číslo 2
  • Členské země se stávají transparentnější při srovnávání cen
  • Eurozóna pomáhá vzájemnému obchodu nulovými transakčními náklady. (Nemusí se s poplatkem měnit mezi dvěma měnami)
  • Snížily se náklady na zajištění proti měnovému kurzu u dvou partnerů z eurozóny
  • Nevýhody členství
  • Země ztrácí svojí nezávislost v měnové politice
  • Země se musí se podřídit Evropské centrální bance (ECB)

Tyto patrně malé nevýhody jsou kardinálním problémem pro dnešní eurozónu. Teoreticky vzato, měnová unie může fungovat pouze u zemí, které jsou cyklicky i strukturálně velmi podobné. V eurozóně ale platí jen ona cykličnost. Strukturálně jsou totiž země podstatně odlišné - mají naprosto odlišnou úroveň cen, mezd, produktivity práce...

Příklad 1:
U tranzitních ekonomik typu Česka, Polska, Slovenska, Litvy a Lotyšska bylo před krizí tempo růstu HDP vyšší než ve zbytku Evropy.

U zemí, které takto rostly a měly svou vlastní měnu volně směnitelnou (ČR, SR, P), cenová hladina vzrostla jen mírně a růst se projevil především v posílení domácích měn. Naopak v Litvě a Lotyšsku, které měly své měny fixované na euro, se rychlý růst projevil v bobtnající inflaci.


Příklad 2:
Dnes nejproblematičtější země eurozóny - Řecko, Portugalsko, Španělsko a Itálie jsou podle ekonomů státy s chronicky špatnou rozpočtovou disciplínou. To se už v minulosti pravidelně projevovalo ve znehodnocení jejich domácí měny.

Před vznikem eurozóny se ve směnárnách kupovalo 100 drachem, 100 peset...; rozpočtové schodky se projevovaly v růstu inflace a poklesu domácí měny. Ekonomika fungovala, protože doma všem mzda rostla, navenek na tom ale byli všichni stejně, protože ztrácela domácí měna.

Teď, když měna ztrácet nemůže, vzrostla kvůli deficitům cenová hladina a politikům nezbývá než vysvětlit občanům, že si mají snížit mzdy. Tomu se ovšem brání, protože mají pocit, že by zchudli. Když chudli předtím (poklesem domácí měny), neměli to tolik "před očima" a nikomu nic nechybělo.

Ilustrační foto. Česká koruna

12.8. 2013  00:00

Evropa i svět se zásadně mění a Česko zřejmě opět nedopadne dobře

Některé země mají nerostné bohatství, naší největší výhodou je naše geografická poloha a napojení...
reklama
Jan Jedlička, analytik z Kanceláře pro EU České spořitelny.

15.7. 2013  00:00

Dluhovou krizi eurozóny nevyřeší ECB, své role se musí ujmout politici

V Řecku a Španělsku je podle oficiálních čísel čtvrtina lidí bez práce. Je s podivem, že v těchto...
Zavřená Bank of Cyprus (Ilustrační foto)

11.7. 2013  08:22

Úskalí evropského mechanismu na řešení bankovních krizí

Evropská unie zavádí Jednotný mechanismus na řešení bankovních krizí. Ten je v dnešním světě zcela...
Ekonom Petr Zahradník

8.7. 2013  00:00

Ekonom Petr Zahradník: Eurozóna se z krizové lekce poučila. Nebylo to pět ztracených let

O prázdninách bude rámci Macháčkovy výměny každý týden vycházet esej ekonoma na dané téma. Petr...

9.5. 2013  00:00

Daňové skoky jako recept na potíže?

V rámci celé EU platí, že země, které v uplynulém desetiletí uvolnily svoji daňovou zátěž a...
Martin Ehl

25.4. 2013  00:00

Evropské dno plné bahna

Dno současné krize není vidět mimo jiné proto, že evropští politici dosud udělali málo pro uklizení...
Nouriel Roubini

3.4. 2013  00:00

Přelet nad globální ekonomikou

V relativně nejlepším stavu ze všech rozvinutých ekonomik jsou USA a po nich Japonsko. Eurozóna a...
Hlavní ekonom Ery Poštovní spořitelny Jan Bureš

22.3. 2013  00:00

Kypr a nezvyklá unijní tvrdost

Kyperský výbuch - bankovní panika vedoucí k odchodu z eurozóny - by nebyl pro zbytek eurozóny...
Tomáš Sedláček

21.3. 2013  00:00

Kyperský boj o setrvání v eurozóně

Velký obrat Evropy může začít na maličkém Kypru. Kdekdo by si mohl přát, aby ostatní země či banky...
Martin Ehl

20.3. 2013  00:00

Proč nechat Kypr padnout

Jakkoli se to zdá cynické, nechat nyní vykrvácet Kypřany (a Rusy) může mít pro celou Evropu velmi...
Adam Černý

27.2. 2013  00:00

Vzkaz italského komika Evropě

Nepříjemné, ale nevyhnutelné reformy voliči ocení málokdy, ale ty polovičaté už vůbec, protože...
Petr Fischer, analytik HN

8.2. 2013  00:00

Marný boj o korunu

Svět prochází zostřenou bitvou měn a v něm se česká koruna ztrácí. Ne, že by se ztratila úplně....
1 - 15 / 213
´
Kam dále? Co také znamená...
E
EFSFEvropská unie založila EFSF, Evropský fond finanční stability...
M
Maastrichtská kritériaPod tímto názvem jsou známy podmínky pro ty země EU, které se chtějí připojit k Evropské hospodářské a měnové unii...
R
Roubini NourielAmerický ekonom Nouriel Roubini je jedním z nejznámějších ekonomických proroků současnosti...
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama