Předposlední veto

Poslední půlrok v úřadě zahájil prezident Václav Klaus v čilém pracovním tempu, během týdne stačil již vetovat dva zákony, čímž znovu posunul svou definici jednoho desetiletí, jak ji v roce 2001 představil při kritice svého předchůdce Václava Havla.

"Veto prezidenta, to má být jednou za desetiletí, a ne aby se pan prezident několikrát za týden pokusil vetovat zákon, to už je podle mě pošlapání základních prvků parlamentní demokracie," pravil tehdejší předseda ODS.

Jak to u Václava Klause chodí, byl to tehdy od něj samozřejmě jen takový bonmot, který sám nebral vážně, o čemž svědčí počet jím vetovaných jednapadesáti zákonů oproti šestadvaceti "Havlovým".

Nicméně, není smyslem tohoto textu Václava Klause kritizovat paušálně. Veta prostě patří k jeho pravomocem, a poté, co si jako svůj první vrácený zákon vybral měsíc po prvním zvolení ten úplně nejmalichernější o zoologických zahradách, bylo snad všem jasné, že se veto stane jedním z jeho základních postupů v boji za svět, v nějž věří.

Kdyby se Petr Nečas na prezidentova veta podíval pořádně, zjistil by možná znepokojivou věc. Nepočítáme-li období Fischerova kabinetu, kdy vládly ad hoc sestavené sněmovní většiny, zjistíme, že se jedenáctým zákonem stává Nečasova koalice spolu s Jiřím Paroubkem nejčastější "obětí" prezidentských vet.

A ještě pozornější čtení historie premiérovi ukáže jistou podobnost s rokem 2008, kdy Klaus začal po téměř dvou letech "klidu" vracet Topolánkově vládě jeden zákon za druhým.

A můžeme si tipnout, jaké by mohlo být další Klausovo veto - pokud se k němu dostane. Nejčastěji zatím Klaus vetoval novely DPH. Pokud by to někdy v zimě udělal znovu, bude to zřejmě i veto poslední. Pro Nečase.

• Diskuse
• Celkem 25 příspěvků