Jaký je váš názor na politiku či metodu fiskální devalvace?

Agentura Bloomberg přišla s pozoruhodným portrétem hvězdné harvardské ekonomky indického původu Gity Gopinathové, která inspiruje francouzskou vládu, aby provedla tzv. fiskální devalvaci.

Gopinathové je teprve 41 let a doporučuje evropským vládám radikální daňové intervence. Ty mohou pomoci členům eurozóny, kteří nejsou pochopitelně schopni devalvovat pomocí kurzu. Fiskální devalvace může prý pomoci Francii překonat období extrémních rozpočtových škrtů.

Gopinathová studovala na Harvardu a na Chicagské univerzitě, PhD má ale z Princetonu, kde ji vedli slavný ekonom Kenneth Rogoff a Ben Bernanke, nyní šéf Fedu. Podle Rogoffa je Gopinathová velká hvězda a stále se jako vědkyně zlepšuje. „Její empirické práce o cenových rigiditách jsou jednoduše omračující a měly by dostat každého zpátky ke školní tabuli. Její teoretické práce o mezinárodním dluhu a státním dluhu definují nejvyšší laťku v oboru.“

Sama Gopinathová nachází slova chvály pro Bernankeho a šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho. Podle ní „se postavili čelem úkolu, aby včas a agresivně odpověděli na výzvy, kterým čelily národy i světová ekonomika“.

Ale zpátky k fiskální devalvaci. Jde prý o docela jednoduchou alternativu, která nevyžaduje, aby někdo opouštěl eurozónu a devalvoval. Tím, že se zvýší DPH a zároveň sníží mzdové odvody, vláda vlastně vytvoří stejné efekty vůči růstu HDP, zaměstnanosti a inflaci, jako vytvoří devalvace.

Vyšší DPH zvýší cenu dováženého zboží. Snížení odvodů z mezd pak vyrovná domácím firmám efekt způsobený zvýšením DPH. Protože se na export DPH nevztahuje, snížení daní dovolí výrobcům prodávat zboží levněji v zahraničí a tím se vlastně simuluje efekt oslabené měny.

Tato politika může pomoci i na fiskální frontě, protože může vést k vyššímu inkasu daně. Politika francouzského prezidenta Hollanda, který snížil daně pro firmy a plánuje zvýšit dvě sazby DPH, vychází právě ze studie ekonomky Gopinathové.

Gopinathová je kritizována, že její závěry odporují keynesiánské ekonomii. Ona sama však tvrdí, že něco podobného zvažoval právě Keynes již v roce 1931. Zlatý standard totiž neumožňoval devalvovat libru.

Pravidlům eurozóny prý návrhy Gopinathové neodporují. Podle ní udělalo vlastně Německo totéž už v roce 2007, kdy zvýšilo DPH z 16 na 19 procent a snížilo odvody sociálního pojištění.