Odstraňování bariér a podílení se na celoevropských projektech

Domnívám se, že naše národní zájmy (minimálně v ekonomickém smyslu) jsou determinovány naší ekonomickou strukturou (jak odvětvovou, tak teritoriální v případě orientace otevřenosti naší ekonomiky) a geografickou polohou. Oba tyto faktory nás předurčují k tomu hrát v Evropě aktivní, pozitivní roli ve smyslu odstraňování zbytečných překážek a bariér a podílení se na projektech celoevropského významu, které budou prospěšné pro nás samé a současně výrazně přispějí k ukotvení nás v evropském systému a k posílení Evropy jako celku; tyto projekty pro nás - s ohledem na výše zmíněné determinanty - mají daleko větší význam, než kdybychom byli vůči vnějšku uzavřená země ležící na geografické periferii.

Tyto výchozí determinanty pak silně ovlivňují i navazující oblast sociální, ekologickou, kulturní a měly by být reflektovány v odpovídajícím projevu politické reprezentace a jejích aktivit. Politické zájmy by se měly zásadně oprostit od malicherného, hokynářského, pofiderně defenzivního a krátkozrace obranářského vnímání evropského kontextu, ale naopak přicházet s aktivními impulsy k tomu, aby onen ekonomicko-geografický potenciál České republiky byl naplňován.

Navíc, naše přirozené zájmy se v tomto ohledu nikterak významně neliší od těch slovenských, slovinských, případně rakouských - tedy středně velkých až malých zemí, ležících v centru Evropy; proč tedy způsob zastupování zájmů těchto zemí v Evropě vyhlíží radikálně odlišněji v porovnání s tím naším ve smyslu vnímání evropské odpovědnosti, pozitivního a zodpovědného plnění členských závazků (nikoliv jen těch formálních, na papíře daných) i tím, že na rozdíl od nás nejsou považováni za zapšklé potížisty, kteří nevědí, co chtějí.

A ještě navíc, v případě našich zájmů ignorujeme či považujeme za samozřejmé něco, co nám přináší enormní ekonomický benefit. Díky působení na Jednotném vnitřním trhu má Česká republika výrazný přebytek své obchodní bilance. A enormní příliv zahraničních investic v první polovině předchozí dekády, taktéž motivovaný členstvním (v prvním období chystaným) v EU. To jsou pro okolní státy pádné důvody, proč se chovají jinak než my.

Vedle toho u nás převládá velmi zúžené, hokynářské, účetnické uvažování o výhodách a nevýhodách (což se projevilo například i v nedávné diskusi o půjčce MMF či dohodě o fiskální zodpovědnosti). Na jedné straně nám těžce vadí něčím do společného zdroje přispět, ale čerpání z evropských fondů v mnohem větším objemech (navíc v tuzemských podmínkách občas svérázně využívané) nám nevadí vůbec a považujeme je za samozřejmé. Na druhou stranu se téměř nikdo nepozastaví nad tím, že zjevně diskriminační a zdravé logice odporující pravidla v oblasti společné zemědělské politiky takřka vystrnadila některé z pro nás nejtradičnějších odvětví (například výroba cukru). Tedy, trochu komplexně a s nadhledem činěné vnímání souhrnných přínosů a nákladů integrace by nám vůbec neškodilo. Pak bychom se možná nedočkali výroku čelného politika ve smyslu, že za větší než uvažovaný schodek státního rozpočtu může "Brusel", protože nám včas neposlal potřebné evropské fondy.

Co tedy tyto zájmy představuje:

- bezesporu působení na Jednotném vnitřním trhu EU v co nejširší představitelné podobě, s cílem chovat se disciplinovaně a dodržovat pravidla a stejně vehementně toto požadovat po ostatních a případné porušování tvrdě postihovat (podílet se na něm);

- být daleko invenčnějším a více tvůrčím subjektem při vytváření společných evropských politik a projektů (například v oblasdti Trans-evropských sítí, společných projektů financovaných z přímých grantů apod.);

- být zastáncem zdravého fiskálního a makroekonomického prostředí v EU a na tomto projektu se aktivně podílet;

- budou-li všechny tři předchozí body platit, podílet se aktivně taktéž na společné měnové politice a připravit se na aplikaci pojmu federalismus (stojícím na zcela paritním zastoupení rovnoprávných složek: unijní - národní - regionální/ lokální; nikoliv v pojetí zkresleně akcentovaném jeho povrchními kritiky ve smyslu ztráty národní suverenity kamsi), nejprve v oblasti fiskální politiky, následně taktéž i v ostatních oblastech politického/veřejného managementu a governance;

- uvědomit si současně důsledky defenzivního působení či snahy o destrukci EU jako takové (je naivní iluzí se domnívat, že když se EU rozpadne, tak se vlastně nic neděje a volná zóna pro obchod a mobilitu bez překážek trvá dá).