Hlavním zájmem ČR je stabilita Evropy

V našem národním zájmu je především orientace na to, čemu se zjednodušeně říká Západ. To samozřejmě není v protikladu s udržováním přátelských vztahů se zeměmi na východě (zejména ve smyslu národy, s přátelstvím např. k politické reprezentaci Ukrajiny to není nutné přehánět, o té běloruské ani nemluvě). Naším cílem by ale měla být podpora těchto zemí při jejich orientaci na Evropu a její hodnoty – nikoli tedy ve smyslu kollárovského hledání opory na východě jako protiváhy k německému vlivu. Čím dále bude zasahovat oblast stabilní parlamentní demokracie a lidských práv (v protikladu k byzantinské tradici vládnutí, která je silná v mnoha zemích bývalého SSSR včetně Ruska), tím stabilnější bude střední Evropa.

Dalším naším zájmem je prosperující a stabilní Německo, plně zapojené do evropské spolupráce, která potvrzuje jeho poválečné zakotvení mezi demokratickými a mírumilovnými státy. S německým, resp. německy mluvícím prostředím, jsme geograficky přirozeně propojeni – není žádná pozemní cesta do západoevropských států, která by nevedla přes německy mluvící území.

Naším další prioritou je stabilita střední Evropy a dobré vztahy s našimi dalšími sousedy. Nadstandardní vztahy se Slovenskem jsou snad automatické i pro ty, kteří už Československo znají jen z vyprávění. O mnoho silnější vztahy bychom měli usilovat zejména s Polskem, významným hráčem uvnitř Evropské unie, které má mimo jiné obdobný geopolitický problém jako my: strategickou polohu mezi Německem na straně jedné a Ruskem (u nás už nepřímo) na straně druhé a stejně negativní zkušenosti s totalitními ideologiemi minulého století.

Musíme také mít zájem o americkou přítomnost v Evropě, ať už přímo vojenskou, nebo silnou diplomatickou. Izolacionalismus USA by byl opravdu špatnou zprávou pro Evropu a tím i pro nás. Naše zakotvení je nejen evropské, ale také euroatlantické. Na druhou stranu není realistická představa, že vybudujeme proamerický ostrůvek uprostřed Evropy a budeme prosperovat bez jejího zbytku.

A jiné země mimo Evropu? Hrají pro nás jen takovou roli, jakou hrají pro Evropu jako celek. Historicky je zřejmé, že nadstandardní zájmy jako Francie v severní a západní Africe či Španělsko v jižní Americe nemáme a mít nebudeme. A i kdyby vláda přijímala každý měsíc novou strategii zaměřenou na zvýšení našeho obchodu se zbytkem světa, stejně naším ekonomickým prostorem zůstane především Evropa. Její 85% podíl na českém zahraničním obchodě je prostě odraz reálného života, nikoli ministerského rozhodnutí (mimochodem, čekal jsem, že všichni zásadoví liberálové okamžitě spustí kritiku toho, že vláda vybírá státy, kam mají podniky vyvážet - a měli by tentokrát pravdu. Ale cíl dokumentu je v zásadě euroskeptický, takže kritika se nekoná).

Pokud tedy předchozí shrneme, dobré vztahy s Evropou a Německem jsou to, co by mělo být naším zásadním zájmem. A vyvažování německého vlivu může fungovat zase jen prostřednictvím Evropy – úvaha o Česku (resp. tehdy Československu) jako mostem mezi Východem a Západem, významný námět z počátku 90. Let, naštěstí brzy zapadl. Takže si především přejme, aby Evropa – a to je dnes pojem téměř totožný s Evropskou unií - prosperovala a fungovala. Mnoho jiných variant nemáme.

• Diskuse
• Celkem 1 příspěvků