Toto je můj dům. Ne, tak to vlastně není. Je to prababiččin dům a ta jej dostala od otce. Ten dům čekal, až se babička vrátí z Vorkuty, kam ji po válce v rámci represí poslali kvůli její německé krvi. Viděl, jak se narodil můj otec, napůl Řek, radoval se spolu se mnou a mým bratrem z našeho dětství a následně z dětství mých čtyř synů. Není to dům, jsou to vztahy, svatby, přátelství, narození i pohřby obrovského množství lidí, jejichž děti nyní žijí v Rusku i na Ukrajině. Můj dům se podobá nervové soustavě v lidském těle.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se