Když jsme se dozvěděli, že prezident Zeman přijede, sešli jsme se jako studenti přihlášení na debatu (bez učitelů) a radili jsme se, „jak na něj“. Samozřejmě nás ze všeho nejdříve napadla svůdná myšlenka, že většina z nás opráší propagační materiály Karla Schwarzenberga, aby Zeman viděl, že my jsme si jej nepozvali.

Nakonec v nás ale zvítězil stoletý duch naší školy a rozhodli jsme se, že místo urážek a provokací zvolíme jinou formu nesouhlasu – dobře mířené a nepříjemné otázky. Chtěli jsme mu ukázat, že náš názor byl formován naším zdravým úsudkem, a ne davovou psychózou. 

Pedagogové i pan ředitel nám dali před příjezdem neformálně najevo, že od nás očekávají vysokou úroveň a slušnost. Někteří nás dokonce podpořili v záměru pana prezidenta nijak nešetřit. Pan ředitel se v návaznosti na telefonát od šéfa protokolu p. Forejta ujišťoval, že studenti mají připravené dotazy, aby na začátku nebylo trapné ticho. To bylo později servery iDnes a dalšími překrouceno tak, že chtěl, aby jím vybraní studenti položili předem připravené a nekonfliktní otázky. 

Ráno před příjezdem se na iDnes objevil článek, který naši školu představil jako jakýsi relikt normalizace, kde mají studenti nadiktováno, na co se mají ptát a jaké doplňky oblečení si nesmí vzít. To na základě anonymní informace jakéhosi studenta, který si pravděpodobně prosby našich pedagogů o slušnost špatně vyložil. Tyto „informace“ se rychle staly senzací jak pro jiná média, tak pro sociální sítě, skrz které se šířilo pobouření veřejnosti z „cenzury studentů pardubického gymnázia“. V tomto časovém bodě již „zákazy provokativních dotazů a placek s Karlem“ byly snad důležitějším tématem než samotná návštěva prezidenta. 

Začala debata. Pan ředitel před přítomnými novináři zprávy o zákazech a cenzuře otázek a jiných typech omezování svobody ve svém úvodu vyvrátil. Zároveň vyzval nás všechny, ať v případě našeho dojmu, že jsme omezováni byli, povstaneme, a přítomným médiím tento postoj sdělíme. Bylo naprosté ticho. Samotný prezident na celou záležitost před odstartováním prostoru pro dotazy zareagoval výzvou, že on sám nás vyzývá, abychom mu dávali jen provokativní dotazy – a jeho přání se splnilo.

Novináře však po skončení diskuse stále ze všeho nejvíce zajímala záležitost ohledně údajné cenzury. My dva jsme tyto informace dementovali na všechny strany, čímž jsme nejednoho novináře zklamali. Snažili jsme se všem vysvětlit, že nám nikdo nic nezakázal a že rozhodnutí, že si s sebou na debatu nevezmeme žádné propagační materiály, bylo nás, studentů. Když jsme ovšem přišli domů a zasedli k internetu, zjistili jsme, kolik diskusí, reakcí a článků na jiných serverech diskutujících údajné bolševické praktiky vedení a pedagogického sboru pardubického gymnázia se mezitím vyrojilo.

HNDialog na Facebooku

Názorový server HNDialog najdete také na Facebooku ZDE

Všechen svůj volný čas jsme tak trávili komentováním, mailováním a všeobecnou snahou rozehnat nepravdy vysvětlováním, že nám učitelé nic nezakazovali a naši svobodu projevu se nesnažili nijak potlačovat. Bylo však částečně pozdě: část veřejnosti o nich v tu dobu měla už zkreslený obrázek namalovaný a naši učitelé se tak ocitli v nezáviděníhodné situaci – pod palbou ostré a neoprávněné kritiky. 

Náš příběh svědčí o tom, že i jediný ne zcela pravdivý výrok jediného člověka dokáže napsat jediný člověk tak chytře zformulovaný, aby byl senzační článek, jehož obsah se nejdříve namnoží v článcích a vstupech dalších, následně vyvolá bouřlivé reakce a potažmo pošpiní pověst skupiny v celé záležitosti nevinných lidí, kterou alespoň my máme tu čest nazývat svými profesory.

Byli bychom rádi, aby se veřejnost alespoň trochu pídila po faktech a nevytvářela rozruch na základě nepodložených informací na internetu.

Klára Scholleová a David Radosta, předsedové Studentské rady Gymnázia Pardubice, Dašická 1083.

V pátek dopoledne se k události na Facebooku oficiálně vyjádřil Martin Biben, šéfredaktor vedoucí pardubické redakce MF DNES a iDNES.cz.