Německý kontrolor čerpání evropských peněz nemá v Řecku šanci uspět. Nikdy nemůže pochopit mentalitu národa, který pro poskytnutí informací o prodeji vstupenek na jedno představení zaměstná v nové obrovské budově zaplacené z evropských peněz patnáct lidí a na reálný prodej posadí do budky o velikosti toalety dva. Jeden z nich navíc pije jen kafe a až poté, co jej dopije - někdy, možná - toho druhého vystřídá. Tento postoj (byť působí jako klišé o "líných Řecích", nicméně v praxi je stálou realitou, s níž se setká každý turista během prvního dne) se nevyhnutelně promítne i do jakéhokoliv plnění závazků plynoucích z další tranše evropské pomoci, o níž právě teď jednají ministři eurozóny.

Země, která kromě Aristotela a Sokrata dala lidstvu i první bankrot v historii lidstva (v roce 377 před Kristem si 13 městských států půjčilo z fondů delfského chrámu, avšak většina z nich neměla na splátky a chrám musel odepsat 80 procent z jistiny), si své prvenství drží i nadále. Možná je trochu nefér v roce 2013 připomínat, že jen za posledních dvě stě let moderní historie Řecko dokázalo zkrachovat pětkrát, přičemž poslední krach trval plných třicet dva let. Pokud ale mají řeckou pokladnu živit peníze ostatních evropských daňových poplatníků, je tato trocha historie nezbytná.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se