Česko tento týden prošlo civilizační změnou. Petr Nečas je premiérem, který prosadil vyrovnání s církvemi, rozjel reformu důchodů. Navzdory prezidentovi, navzdory politickému chaosu, navzdory části vlastní strany. Proti technickému provedení máme silné výhrady, ale platí - lepší takto než vůbec. Česko se po 23 letech dokázalo vyrovnat s částí neblahého komunistického dědictví a zároveň uznalo, že neexistuje jen relativně pohodlná přítomnost, ale i budoucí rizika, kterým je nutné čelit. Historie se nebude ptát, jak to Petr Nečas (a jeho úhlavní rival i spojenec Miroslav Kalousek) zařídili, a dost pravděpodobně opatří tohoto premiéra nesrovnatelně lepším hodnocením než dnešek.

Hokynářské vládnutí

Přesto se nelze moc radovat, pocit trapnosti nebo upatlanosti je příliš silný. Mísí se v něm zázračné převrácení nejtragikomičtější figury současné české politiky Josefa Dobeše, nejasná motivace renegátů ODS k odchodu ze sněmovny a, velmi symbolicky, i provládní hlas odsouzencův, což posouvá Nečasovo vítězství k hranicím legitimity.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se