Hi-tech, peníze a pacient

V zemi, kde resort zdravotnictví zkoumá, jak moc má být sádra lehká, aby byla nadstandardní, a kde se třicetikorunový poplatek stal předmětem politického boje, vznikají centra biomedicíny za miliardy. Vesměs jde o soukromé firmy, které investují do technologií, co změní svět.

Otázkou je, nakolik ovlivní životy českých pacientů. Nejde o dlouhé schvalovací řízení. V tomto případě do vztahu výrobce-spotřebitel vstupuje stát, zdravotní pojišťovny a nemocnice. A tady už není na prvním místě zájem pacientů, ale jenom peníze. Náklady na vývoj jsou enormní, čemuž odpovídá i následná cena produkce.

Podle amerických studií výzkum každé nové sloučeniny stojí nyní stokrát víc než v roce 1950 a trvá třikrát tak dlouho. Podle stávajících prognóz se cena za každou novou schválenou molekulu v roce 2015 vyšplhá na 3,8 miliardy dolarů. Tato částka v sobě zahrnuje nejen výzkum, ale i obrovský odpad při výzkumu a testování.

Chtít po českém státu, aby posoudil efektivitu nových přípravků biomedicíny a následně vybral ten "správný", je obtížné. Ve chvíli, když do celého procesu vstupují zájmy velkých firem, které dlouhá léta vyrábějí "prověřené" prostředky a nehodlají přijít o zisky, je tento úkol v praxi téměř nesplnitelný – zejména po zkušenostech s kauzami typu IZIP, vědeckých seminářů na Bahamách a nadstandardních nákladů na provoz pojišťoven.

Vznik světově unikátních výrob v ČR je skvělou zprávou o českých mozcích. Jen se těžko bránit podezření, že až budou chtít pacienti dosáhnout na jejich produkci, budou si ji muset také zaplatit. Protože státní zdravotnictví bude setrvale zkoumat sádru.

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 8 příspěvků