Sobotka, starci a protézy

Jistěže to je výrok, který z místní kultury nijak zvlášť nevybočuje, navíc je léto, dokonce i ti nejochotnější dodavatelé munice odjeli na dovolenou a mlčí, takže se my dělníci médií chytáme úplně všeho. Jenže to by přesně měl předseda nejsilnější strany vědět. V celé té aférce je totiž skoro nejzajímavější naprostý kolaps profesionality - a to nejen u Sobotky, ale i u jeho aparátu.

Aktivní pobyt na Facebooku, zvlášť když máte pět tisíc "přátel", je vždycky riziko - cokoliv kamkoliv napíšete, bude vždy použito proti vám. (Něco o tom tuším od chvíle, kdy jsem jako zaměstnanec České televize označil čínskou velvyslankyni za "arogantní bábu" a pak jsem se nestačil divit.) Nicméně, stane se, zvlášť v sobotu odpoledne, kdy člověk mívá rozličné nálady.

V tom prvním Sobotkově vyjádření - kromě zjevné neurvalosti - stojí za pozornost zejména přídavné jméno "mocichtivý". Ano, když někdo kandiduje na prezidenta, pravděpodobně touží po moci, která je s tím úřadem spojena. Jen úplně nechápu, co tím chce říct čtyřicátník, který od svých čtyřiadvaceti sedí ve sněmovně a postupně to dotáhl na předsedu klubu, ministra financí, prvního místopředsedu vlády a předsedu strany, který je teď jen dva roky od toho vůbec nejmocnějšího postu v zemi - premiérského. Bohuslav Sobotka prostě nebude ten nejvhodnější typ, který by měl s odporem kázat o "mocichtivosti".

Nicméně, v tuhle chvíli z toho šlo ještě relativně se ctí vycouvat. Stačilo by, kdyby se Sobotka rozpomněl na svou léta budovanou image slušného hocha, normálně se omluvil (kdyby byl opravdový formát, tak třeba i osobním dopisem Karlu Schwarzenbergovi, Miloši Zemanovi a Přemyslu Sobotkovi, na které mířil), že prostě nevhodně zavtipkoval, a bylo by po všem.

Kdepak s tím na Sobotku. Když se spustil ryk politických soupeřů (jistě, někdy možná pokrytecký), jako by ho někdo bodnul jehlou. Ti, kteří jej kritizují, prý nemají "smysl pro humor". A to je přesně chvíle, kdy mu někdo z jeho poradců měl vyrvat notebook z ruky a poslat ho s rodinou k vodě. Připusťme, že i ve čtyřiceti může mít někdo slabost pro legraci ve stylu "Blbý a blbější", problém je, že to už asi nebude okouzlovat každého, zvlášť v případě člověka, který se chce stát premiérem.

Sobotka si při stejné příležitosti postěžoval, že sám nosil dlouho rovnátka a že se mu kvůli nim taky smáli, přesto z toho nedělal žádnou aféru. Ehm, nosit ve čtyřiceti rovnátka není asi nic příjemného, ostatně jako v životě skoro nikdy, poté, co skončili New Kids On The Block, ale je to přece jen cosi méně vážného než stáří s jeho problémy. Od prvního sociálního demokrata bychom pochopení této celkem banální pravdy očekávali bez delšího vysvětlování.

Ale to pořád ještě nebyl konec. Buď Sobotkovi poradci taky odjeli na dovolenou, nebo - což by pro Lidový dům byla asi ještě horší zpráva - mu vymysleli úplně nejzoufalejší možnou strategii: na pomoc v úterý přišel Klub seniorů ČSSD se svým stanoviskem, v němž vyzval "neseniory", aby se je nesnažili "falešně bránit" (to jako fakt?), a konstatoval, že "pro některé reakce také platí, že nejrychleji a nejhlasitěji se ozve vždy potrefená husa". Upřímně, tady jsem se trochu ztratil, pokud Sobotka přihlouple zavtipkoval na téma seniorů, potrefenou husou mají být - kdo vlastně? Senioři? Nesenioři? Nečlenové ČSSD? Reakční pravice?

Všechny tyhle otázky ovšem stejně nedovedou zakrýt tu hlavní: uvědomuje si vůbec Bohuslav Sobotka, co řekl? Pokud ne, je to sice vzhledem k jeho ambicím docela problém, ale dal by se možná zaretušovat, kdyby kolem sebe měl někoho, kdo mu jako vzor všech spin doctorů světa Alastair Campbell Tonymu Blairovi ve chvíli, kdy se rozhodl vážně polemizovat s komiksem v deníku Guardian, řekne: "Slávku, prosím tě, slib mi jednu věc: vypneš hned ten počítač a půjdeš spát. Lidi by si mysleli, že jsi namazaný."

Další články Jindřicha Šídla - čtěte ZDE

• Diskuse
• Celkem 128 příspěvků