Státní tajemství Temelín

V přísně střežených prostorách společnosti ČEZ od minulého týdne schraňují soutěžní nabídky tří firem, které se ucházejí o rozšíření elektrárny Temelín, a český jaderný tah na branku se zdá být nezadržitelný. Vláda si sice vyhrazuje právo, že tendr může skončit i bez vyhlášení vítěze, ale jak by to mělo dopadnout jinak než výstavbou dalších bloků?

Vždyť ta samá vláda ve shodě s jí vlastněným ČEZ tvrdí, že Česko se bez extenzivního využití jádra, které by mělo pokrývat až polovinu veškeré energetické spotřeby, do budoucna prostě neobejde. Proti takovému argumentu může moderní český občan, který chce vařit, svítit, topit či chladit, těžko co namítat. Ale pokud tedy má být jaderná energie naším osudem, musí stát hrát s veřejností co nejotevřenější hru. A to se zatím neděje.

Život s jádrem

Vláda i ČEZ zatím například odmítají sdělit, jakou váhu budou mít podílově při posuzování nabídek jednotlivá hodnoticí kritéria. Co bude pro ČEZ méně a co více důležité, a co popřípadě zcela určující? Cena, přenechání technologického know-how, účast českých firem nebo bezpečnostní hlediska?

Na takovou základní informaci má veřejnost nárok, musí ji chtít a nic nebrání jejímu zveřejnění. A vše ostatní - například tvrzení, že tato kritéria nelze předem prozradit kvůli možným porušením pravidel soutěže - jsou jen zástupné argumenty a výmluvy, které ze všeho nejvíce vzbuzují dojem, že stát a ČEZ si nechtějí neodbornou veřejnost nechat koukat pod prsty. Jenže přesně to, tato společná arogance moci a odborníků, je z hlediska daňového poplatníka a občana, který zde bude s rozšířenou jadernou elektrárnou v Temelíně žít, prostě nepřijatelné.

Přenesme se na chvíli jinam, do Japonska, kde před víkendem vydala nezávislá komise, pověřená tamním parlamentem, závěrečnou zprávu svého šetření o příčinách loňské březnové havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě. Silné zemětřesení a následná extrémně mohutná vlna tsunami? Naprosto bezprecedentní jev, kterému by nic neodolalo? Zpráva mluví o něčem jiném.

"Šlo o lidmi zapříčiněné neštěstí, které mohlo a mělo být předvídatelné a odvratitelné." Zpráva zpochybňuje tvrzení provozovatele elektrárny, společnosti TEPCO, že samotné zemětřesení Fukušimu nijak neponičilo, ale až "tisíciletá" tsunami. Podle komise mohlo dojít k prvotnímu poškození právě už v důsledku otřesů a firma TEPCO také už nejméně od roku 2006 věděla, že musí zabezpečení elektrárny v tomto smyslu posílit.

Japonské memento

Proč se tak nestalo? Podle komise pro "tichou shodu" zájmů provozovatele, státu a regulačního úřadu, kteří všichni propagovali jadernou energii jako bezvýhradně bezpečnou. K čemuž jim i pomohla, jak konstatuje dále zpráva, japonská společenská "kultura reflexivní poslušnosti, neochoty zpochybňovat autority, oddanosti vůči vytyčenému plánu, skupinového myšlení".

Pro Japonsko je to bolestné čtení, pro Česko by to mělo být poučení. Je totiž naprosto absurdní, aby se firma ČEZ na jedné straně chlubila, že vydává "desítky milionů" korun na aktuální bezpečnostní opatření, aby z nabídek tří soutěžících firem neunikla ani čárka do nepovolaných rukou, ale zároveň odmítala říci, jak důležitým kritériem pro ČEZ bude bezpečnost samotné jaderné elektrárny. Česká společnost si to nemusí a svém vlastním zájmu nesmí nechat líbit. Tím spíše, že při předávání nabídek všechny firmy zdůrazňovaly, jak budou levné. V případě Temelína by se ale sleva mohla skutečně fatálně prodražit.

• Diskuse
• Celkem 11 příspěvků