Hollywood? Klidně, ale bez USA

Vypukly prázdniny, čas školní zahálky, ale rockeři do toho naopak buší, až se jim od strun a bubnů kouří. Festivaly, šňůry, kdy jindy, když ne teď? A tady! Za pár dní se do Prahy přiřítí samotný rockový "boss" Bruce Springsteen. A bude to rockový náklad, Springsteenův koncert v Madridu před pár dny trval 3 hodiny 48 minut.

Tak to alespoň zaznamenal David Brooks, komentátor New York Times, který Springsteena jako novinář doprovázel na jeho současných štacích ve Francii a ve Španělsku. A co viděl, mu vyrazilo dech. Plný stadion (v Madridu to bylo 56 tisíc lidí) pumpující pažemi do vzduchu a skandující se Springsteenem: "I was born in the USA".

"V USA se Springsteenovi fanoušci blíží k padesátce, nebo jsou už daleko za tímto věkem. V Evropě jsou mladší," zaznamenal si překvapený Brooks. A oddanost a intenzita, s kterými mladí Evropané Springsteenovu hudbu prožívají, jsou podle něho o několik řádů výše, než co zná z Ameriky. Brooks se podivuje, jak je možné, že k lidem z tak vzdálených míst, jako je Madrid (nebo příští týden Praha ), promlouvají "deindustrializované krajiny od New Jersey po Nebrasku, což je svět, o kterém Springsteen zpívá".

Brooks to vysvětluje Springsteenovou čitelností, opravdovostí a uvěřitelností. V tom je velká část pravdy, není to ovšem vysvětlení úplné, protože Boss není ani zdaleka jediný americký hudebník, který zaplňuje světové arény. A když k muzice přidáme ještě Hollywood, vidíme, jak obrovský globální ohlas a vliv má obecně americký kulturní export.

Zatímco tou měkkou silou se svět nechává svádět, tvrdou vojenskou sílu Ameriky vnímá velmi problematicky. Jak před pár dny potvrdily závěry letošního globálního průzkumu amerického Pew Research Center, které pravidelně zkoumá, jak jsou USA vnímány ve světě. Zůstaneme-li jen u Evropy a americké vojenské síly, tak ve všech zkoumaných evropských zemích většina lidí odmítá americké útoky z bezpilotních letadel, v Česku je to konkrétně 62 procent dotázaných. A to přesto, že se tento způsob cílených zásahů nedá srovnat s extenzivní "válkou s terorem", kterou vedl George Bush.

Bush nebo Obama - svět je prostě k americké vojenské moci permanentně podezřívavý. Americká kultura si ale svět mezitím podmaňuje. Ve všech zkoumaných zemích Evropské unie většina lidí přiznává, že mají rádi americkou hudbu, film i televizi. Například ve Španělsku je to 79 procent, ve Francii 72, v Německu 67 a v Česku 64 procent.

Pozoruhodné ale je, že v těch samých zemích se lidé zároveň bojí amerického kulturního vlivu čili amerikanizace. Ve Španělsku si jen 25 procent dotázaných myslí, že vliv "amerických názorů a zvyků" na jejich společnost je dobrá věc, ve Francii je to 29, v Německu 23 a v Česku 25 procent.

Což je zajímavý, ale vlastně pochopitelný rozpor. Viditelnou vojenskou sílu je snadné odmítnout, se zadíráním se chytlavé kultury pod kůži už to tak snadné není, tam spíše platí: odříkaného chleba největší krajíc. I když v případě Bruce Springsteena to může být bez obav celý pecen.

• Diskuse
• Celkem 11 příspěvků