V Orwellově románu 1984 je jako literární fikce popsána pravidelná nikoli ještě deseti-, ale jen dvouminutovka, kdy se na všudypřítomných obrazovkách Oceánie objeví arcizrádce Goldstein či jiné postavy vzbuzující povinnou nenávist, obyvatelstvo se rozzuří k nepříčetnosti, propláchne se příslušnými hormony a opět se uklidní, aby mohlo zase oddaně a do úpadu pracovat, třeba na Ministerstvu pravdy či lásky.

Snadno přenositelné emoce

Jen pár let poté, co na smrt nemocný Orwell knihu dokončil, vynalezli za let nejtužšího maoismu čínští dozorci něco podobného, zřejmě bez inspirace britským literátem. Jako prevenci možného vzbouření vězňů používali následující praktiku: jeden z nich byl předveden před ostatní, připoután a ostatní jej měli "kritizovat". V praxi to údajně vypadalo tak, že mu jeden přes druhého spílali, nadávali a plivali na něj, o překot mu vyčítali nejrůznější poklesky, skutečné i vymyšlené, často zástupně i své vlastní. Stráže dbaly jen o to, aby nedošlo k fyzickému poškození předvedeného, které bylo většinou na spadnutí.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se