Až přijde vůdce

Extremisté rozdávají před školami letáky, ze kterých vyplývá, že praštit cikána do hlavy je cool. Člověk, který má v hlavě víc rozumu než oni, se otřese a podiví, proč s tím policie nic nedělá. Jenže i kdyby dělala, nestačí to. Děti jsou sice pro extremisty výbornou cílovkou, ale těžko by byla k zasažení, kdyby po násilnických "idejích" neexistovala poptávka. Podle průzkumů středoškoláci Romy houfně pohrdají a každý devátý by volil Dělnickou stranu.

Na otázku, kdo za to může, odpovězme jednoznačně. Je to stát, který v řešení problémů Romů opakovaně a důsledně selhává. Ani jedna polistopadová vláda nedokázala vytvořit funkční koncepci. Romská agenda je roztříštěná na několika ministerstvech, levá neví, co dělá pravá. Pokud vznikne úřad zmocněnce pro Romy, nebude to o moc lepší. Bez reálných pravomocí a aparátu bude jen na okrasu. Připomeňme, že ve volebním programu Občanského fóra v roce 1990 bylo zřízení ministerstva pro romské záležitosti, a stojí za úvahu, jestli se k téhle myšlence nevrátit.

Stát se místo toho reálně omezuje na "monitorování" extremistických aktivit a policejní zásahy pět minut po dvanácté, jako loni na Šluknovsku. Je schopen represe, která ale nemůže nahradit prevenci. Příklad: na "praktických školách" intelektuálně živoří třetina romských žáků, které tak systém odsuzuje k celoživotnímu přežívání v sociální pasti. Pokud by stát skutečně romskou problematiku řešil, nepotřeboval by těžkooděnce. A nemuseli bychom se pohoršovat nad Vandasovými "dělníky" rozdávajícími rasistické letáky před školami. Ty letáky by si totiž nikdo nebral.

Mezi bílou elitou je v módě tvrzení, že si Romové mohou za své problémy sami. Krom toho, že je to typická polopravda, dělají její hlasatelé užitečné idioty extremistům. Dodávají jim agendu, činí je společensky přijatelnými. Rasistickým extremistům stačí jediné: počkat, až přijde vůdce, který se nezakecá...