reklama
reklama
22. 5. 2012 | poslední aktualizace: 22. 5. 2012  14:23

Báječný svět požitkářů aneb vítězství dekadence

Nadváhou dnes trpí dvě třetiny Evropanů a 68 % Američanů. Jestliže vyspělý svět stojí na křižovatce, měl by se možná víc než nad škrtáním a rozpočtovou politikou zamyslet nad vlastním životním stylem.
Julie Hrstková
Julie Hrstková
komentátorka HN
Čtěte více o: životní styl | výdaje | zdraví | obezita
Julie Hrstková
Julie Hrstková
foto: HN - Jan Schejbal

Evropa se zmítá (někdy v krizi, někdy zřejmě jen tak), nezaměstnanost roste, státy šetří a odhodlávají se ke škrtům, sociální jistoty se naklánějí (ale zatím nepadají), lidé stávkují... dennodenní zpravodajství přináší vizi budoucnosti vyspělého světa, do něhož se postupně vrací doba bídy a temna. Pokud bychom použili slova Charlese Dickense, zdá se, že společnost bude opět plná "špinavých zatuchlých brlohů, kde se tísní neřest na neřest tak, že tam není k hnutí, kde hlad a nemoci jsou domovem, vetché hadry, které sotva drží pohromadě".

Tak to zatím opravdu ne. Společnost se sice skutečně mění, stejně jako se mění budoucnost oborů, které mohou být perspektivní. Na chvíli zapomeňme na hi-, bio-, weba další technologie, které s přehledem porážejí všechny žebříčky nej(nejdynamičtější, nejvýdělečnější, největší). Zapomeňme také na výstavbu tzv. digitalizovaných továren, kde pár inženýrů v centrále naprojektuje finální výrobek (od televize až po jednotlivé díly na montované domky) a pošle plány prostřednictvím sítí do montovny, kde díly vyrobí stroj a personál na obsluhu zajišťuje jeden montér a uklízečka na částečný úvazek. Zapomeňme na chvíli i na sociální sítě, na pole solárních panelů a sloupů s vrtulí a i na těžký průmysl a vraťme se do doby, kdy se prstem na obrazovce jezdilo tak maximálně kvůli zjišťování množství prachu a kdy sociální síť tvořila nejbližší hospoda na růžku.

reklama

Samozřejmě všechno výše jmenované má budoucnost (minimálně pro ty, kteří jako první přijdou s dostatečně zajímavým nápadem). Všechny tyto a podobné obory ukazují, že perspektivu mají aktivity založené na myšlence, nápadu, rychlosti, ale bez jakéhokoliv vkladu typu fyzické práce. Což mimo jiné právě přináší vizi rostoucí nezaměstnanosti, s níž se vyspělý svět nedokáže poprat bez ohledu na to, kolik vládních plánů a strategií postupně vznikne.

Vysoké příjmy, zbytečné výdaje

Nehledě na probíhající krizi se dají najít obory, kde zisky, obrat i zaměstnanost docela dobře rostou a které se neopírají jen o technické novinky. Vsadily totiž na koníčky a volný čas.

HN Dialog

Co vše najdete na názorových stránkách HN Dialog:

- Názory k aktuálnímu dění od komentátorů Hospodářských novin - Jindřicha Šídla, Jiřího Leschtiny, Julie Hrstkové, Daniela Anýže a Petra Honzejka

- Macháčkovu výměnu, online debaty špičkových ekonomů - členů NERV, Hanÿ Brixi ze Světové banky, investičního bankéře Ondřeje Jonáše či Zdeňka Kudrny z Rakouské akademie věd.

- Názory osobností veřejného života - biochemičky Heleny Illnerové, filosofa Stanislava Komárka, ředitele Národního divadla Ondřeje Černého, spisovatele Miloše Urbana či předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše.

- Blogy Čechů žijících ve světěblogy českých ekonomů a ekonomických komentátorů

Důvod je pochopitelný. Přestože se to lidem tak úplně nezdá (a s rostoucí krizí jsou ochotni se do krve přít, že tomu vůbec tak není), jsou bohatší než kdykoliv předtím. S růstem příjmů se totiž změnilo složení výdajů, což dalo vznik výrobkům, po nichž naši předci ani nezatoužili (a vynechme opět techniku, po které ani toužit nemohli, neboť neměli tušení, že přijde čas, kdy budou moci otravovat telefonem kohokoliv, kdykoliv a odkudkoliv).

Jestliže americká rodina v roce 1918 utratila za potraviny celých 41 procent všech příjmů (v roce 1990 tento podíl klesl na 15 procent a v roce 2010 na 12,7 procenta), pak se v průběhu necelých sta let objevil zhruba třicetiprocentní "polštář" na výdaje jiného typu. Další úspory přinesl pokles cen oblečení. I tady došlo k razantnímu propadu, a to z 18 procent roce 1918 na pouhých 6 % v roce 1990, a dokonce na 3,5 procenta v roce 2010.

Vedle toho se podíl výdajů (data jsou za USA, nelze porovnávat ceny v bývalém "socialistickém" Československu, ale obecný trend platí v celém vyspělém světě) na bydlení výrazně nezměnil. Zdražily pouze energie (voda, plyn, elektřina), ale pouze v řádu procent. Takže podíl výdajů na bydlení stoupl v porovnání se situací před sto lety maximálně o deset procent.

Ušetřené peníze bylo potřeba "někam" investovat. Podíl výdajů na "zabezpečení na stáří", tedy do akcií, dluhopisů, termínovaných kont, se ale v průběhu let výrazně nemění.

Trvale ovšem rostou výdaje na zábavu všeho druhu a na zdraví a zdravý životní styl. (I to je svého druhu zábava. Praktikovat zdravý životní styl se dá i levněji bez posledních módních výstřelků, což by už ovšem taková zábava nebyla.)

Firmy, které vsadily na to, že i přes krizi mají lidé stále dost peněz na utrácení za další zpříjemnění "tvrdých" životních podmínek, udělaly dobře. Peníze na cestování, vstupy i na domácí mazlíčky mají všichni: od nezaměstnaných přes příležitostně brigádničící obyvatele tzv. mama hotelů, tedy soužití matek s dospělým potomkem, kterýžto typ ubytování v některých zemích slouží jako důkaz sociálního útlaku a nedostatku. (Málokdo ale dodává, že jde většinou o útlak matky, která tak dobře vaří/pere/financuje, že není důvod se stěhovat). Až po "normálního" pracujícího člověka, který si po dřině u počítače jde utrhnout sval do posilovny, aby pak utrácel za léky, které by nikdy nepotřeboval nebýt ochoty dostát trendu takto pojatého "životního stylu".

Psi místo dětí, léky místo diety

Standardní fyzickou práci nahradil nový styl. Dobré víno - v posledních deseti letech se mezi dospělými vyspělého světa nenajde téměř nikdo, kdo by nedokázal přednést alespoň desetiminutovou přednášku na téma kvalitních ročníků, barev, uskladnění... Dále kvalitní potrava, o čemž vypovídá nejen záplava vařících programů a přednášek, ale stejně tak neutuchající touha strávit večer ve společnosti přátel, s nimiž člověk poté, co zhodnotí víno, probere v další půlhodině, jak se konfituje vepřová panenka. V diskusi nesmí chybět ani nová sportovní aktivita a je jedno, jestli je zrovna v módě posilovna, zumba nebo třeba cyklistika, stejně všechno mívá následky v podobě pracovní neschopnosti a léků proti bolestem.

"Sportovní víkendy" dnes zahrnují většinou kilometr po rovině na super vybaveném závodním kole a dlouhou návštěvu vinárny nebo restaurace.

Požitek z jídla, jehož podíl na celkových výdajích neustále klesá, spolu s takto pojatým životním stylem nese nechtěné následky. Výsledkem jsou dva trendy: levné jídlo nikoho ve vyspělém světě nenutí ke snižování příjmu potravy. A zadruhé, poměrově klesající výdaje na nákup potravin jsou přímo úměrné nárůstu výdajů za potravinové doplňky a léky proti obezitě. Jestliže se před sto padesáti lety lékaři potýkali s hysterií, která dnes coby diagnóza vymizela (i díky objevu řady sexuálních pomůcek), teď se stejně intenzivně potýkají s obezitou, a to nejen v pořadech typu "Jste to co jíte".

Ve Spojených státech trpí nadváhou každé třetí dítě. V Evropě je podle průzkumu European Health Interview Survey (EHIS) z let 2008-2009 obézní čtvrtina Britů, dvacet procent obézních je pak ve většině zemí Evropské unie včetně České republiky, s výjimkou Rumunska, Bulharska a možná překvapivě Itálie a Francie. "Pouhou" nadváhou trpí dvě třetiny evropské populace a zhruba 68 procent Američanů. Tloustnout se má dál, podle odhadů World Health Organization (WHO) bude v roce 2015 trpět nadváhou v celém světě 2,3 miliardy lidí (z celkových sedmi miliard).

Některé země bojují s obezitou za pomoci zdanění tzv. junk food (například Dánsko, Maďarsko), většina má pak připravená centra XXL, která jsou i díky evropským dotacím plně vybavená nábytkem a lékařskými pomůckami pro pacienty s nadměrným objemem.

Nadváhou trpí dvě třetiny Evropanů a 68 % Američanů

Postupné "zvětšování" populace neušlo ani firmám. Anti-obesity industry je jedním z nejrychleji rostoucích oborů světové ekonomiky. Jen výdaje na léky v roce 2009 podle GlobalData dosáhly 1,1 miliardy dolarů a v roce 2016 mají stoupnout až na trojnásobek. Nejvíc léků se prodá v zemích s nejvyšším podílem XXL populace, tedy ve Spojených státech, Velké Británii a ve zbytku Evropy. Jejich spotřeba roste každoročně o neuvěřitelných 7 až 11 procent.

Samotná léčiva ale nejsou tím největším byznysem XXL. Podle studie Samsung Economic Research Institute (SERI) je v současnosti na světě na 26 tisíc typů dietních plánů, většina z nich po dvou letech vyjde z módy, a tak firmy stále přicházejí s novými. Prodej diet a dietních doplňků se jen ve Spojených státech z 54 miliard dolarů v roce 2006 vyšplhá na 77 miliard dolarů v roce 2013 a poroste dál.

Ať už člověk bojuje s tloušťkou, protože má nadváhu, nebo proto, že se jí snaží vyhnout, neobejde se dnes nejen bez léků, doplňků a diet, ale také bez toho správného oblečení - nejlépe na sport. Mnohavrstvé zimní bundy, které by se spíš hodily při zdolávání K2, jsou součástí každého druhého šatníku. Slova jako windstop, soft shell či gore-tex patří mezi nejoblíbenější i v případě tatíků středního věku, které od definice "obézní" chrání leda nadlouho zadržovaný dech. "Sportovní víkendy" většinou zahrnují kilometr po rovině na super vybaveném závodním kole nebo stometrový běh v botách za pět tisíc (korun). Jejich pravidelnou a nejdelší součástí je posezení ve vinárně a v kvalitní (tedy drahé) či naopak "lidové" (a tedy správně dobrodružné) restauraci. Firmy, které produkují cokoliv spojeného s novým stylem života, se o své zisky bát nemusejí.

Takto hekticky pojatý životní styl v podstatě vylučuje přítomnost dětí - buď kvůli velké zaměstnanosti rodičů nejsou vůbec, nebo se pečlivě "uskladní" do kroužků. Místo nich se čím dál víc lidí orientuje na domácí mazlíčky. Byznys zaměřený na domácí zvířata (psy, kočky, křečky apod.) roste i v posledních letech - bez ohledu na krizi. A není divu, jestliže je podle jednoho z britských průzkumů (Britové jsou milovníci psů) třicet procent majitelů ochotných se kvůli domácímu zvířeti zadlužit, a celých jedenáct procent si dokonce vezme hypotéku, aby poplatili psí nemocnici, není divu, že obchod se zvířecím žrádlem a dalšími doplňky představuje zlatý důl. Výdaje domácností na "zviřátka" - ať už měřeno podílem na celkových příjmech či absolutní hodnotou - rostou.

Zvířata dnes dostávají to, čemu se říká vyvážená strava

Doby, kdy psi žrali zbytky od oběda a kočky projížděly nejbližší popelnici a nikdo se nad tím nepozastavoval, jsou dávno pryč. Zvířata dostávají to, čemu se říká vyvážená strava. Jde často o ochucenou sóju, která pak projde rychle trávicím traktem, a jak říká jedna reklama, "můj pes je šťastný, zdravý a dělá krásná pevná hovínka". Cena této potravy přepočtená na kilogram často převyšuje náklady na jídlo, které průměrná rodina konzumuje sama. Celkový roční obrat prodeje žrádla pro kočky a psy dosáhl v roce 2009 jen v Evropě 21,7 miliardy eur (31,1 mld. USD), celosvětově pak 57 miliard eur (81 mld. USD). Obě čísla představují zhruba dvojnásobek výdajů oproti roku 1999 a v posledních třech letech roste tento byznys stabilním dvouaž čtyřprocentním tempem.

Kromě toho ovšem zvířecí miláčci potřebují spoustu dalších "nezbytných" věcí - třeba barevné či vykládané obojky, oblečky, botičky, ale také hračky, aby se sami doma nenudili (posledním výstřelkem je specializovaný televizní kanál pro psy, který zatím vysílá jen na části území USA a má prý obrovský úspěch). Tržby tohoto vedlejšího byznysu pro domácí mazlíky jen v Evropě ročně dosahují cca 10,5 miliardy eur. Studie, kolik stojí veterinární péče a psí psychologové (což je jedna z nejrychleji se rozvíjejících specializací vzhledem k rostoucí frustraci domácích zvířat, s nimiž lidé stále více nakládají jako s dětmi, a ne jako se zvířaty), neexistují. Odhad v řádu miliard bude ale velmi pravděpodobný.

Za doplňky pro psy lidé utratí přes 10 mld. eur ročně

Zdravým životem k trvalé invaliditě

Jestliže vyspělý svět stojí na křižovatce, měl by se možná víc než nad škrtáním a rozpočtovou politikou zamyslet nad vlastním životním stylem.

Když se podíváme na studie o pracovních místech, která bude podle amerického ministerstva práce společnost v dalších 10 letech nezbytně potřebovat, nic o byznysu psů a diet v nich nenajdeme. Lidé (Evropy se to týká úplně stejně) budou v následujících deseti letech nejvíc poptávat služeb osobních asistentů (odhadovaný růst o 70 %), domácí zdravotnickou péči vyškoleným personálem (opět růst o 69 %) a možná překvapivě také zedníky, truhláře, techniky a další řemeslné profese. O potřebě růstu počtu konzultantů a poradců se výzkum nezmiňuje vůbec. Jen je otázkou, kde na to ti, kteří budou podobné zázemí potřebovat, vezmou, když teď všechny volné peníze utrácejí za naprosto zbytné věci.

 

Autoři: Julie Hrstková
reklama
Zobrazit náhled
Zbývá 1000 znaků
Pochvala - pěkný článek (RR)
Napsat tento článek určitě nebylo úplně lehké, protože není povrchní...
S tou cenou potravin je to trochu zavadejici (Jenda)
tezko rict kolik vlastne skutecne utracime za potraviny. Vzhledem...
100% souhlas (Martin)
Moc pěkně napsané
Češi holdují obžerství. (Bakus)
Paní Julie tímto bezvadným a výstižným článkem jste si nezískala...
Bakus, vy jste upadl při porodu na hlavičku (Jenda)
nebo jste měl těžké dětství a ostatní vás mlátili opakovaně tupým...
Zobrazit diskusi
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama