Umělec a jak teď Ztohoven

Upřímně řečeno, myslím, že si Roman Týc (občanským jménem David Hons) ze skupiny Ztohoven teď svou roli "oběti systému" docela s gustem užívá.

Má jít na měsíc do vězení, protože odmítl zaplatit šedesátitisícovou pokutu, kterou mu soud vyměřil za to, že před pěti lety vyměnil skla u padesátky semaforů pro chodce. Namísto spořádaných chodců, kteří jednotně jdou na zelenou a stojí na červenou, se na semaforech objevil třeba beznohý muž, žena v sukni nebo oběšenec.

Roman Týc se brání: byl to jeho svobodný umělecký projev a svou obžalobu systému ještě stupňuje: "Kde dříve byla STB, dnes jsou banky, kde dříve byl členský průkaz KSČ, dnes je hypotéka." Což je ovšem holý nesmysl, svědčící o nezvládnuté touze po provokaci za každou cenu kombinované s chabým vzděláním a zjevnou hysterií. (Celý text zde: http://www.romantyc.info/)

Stejně tak by se dalo dlouze debatovat o dalších jeho argumentech, například o sekvenci "Svět nejvyššího umění má větší ambici než jen potěšit, má potřebu dění ve světě ovlivňovat. Současný umělec by měl mít potřebu, dokonce by měl cítit povinnost upozorňovat společnost, ono stádo dobytka na nebezpečí, které se blíží." To je sice fajn vznešená proklamace, ale člověk si dokáže celkem snadno představit řadu situací, kdy mu takové angažované umění bude prostě protivné, bude ho obtěžovat nebo dokonce omezovat zase v jeho právech, například i tak nízkých, jako je jistá měšťácká spořádaná idyla a nebude mít chuť přistoupit na to, že pod vlajkou "umění" musí snést úplně cokoliv, protože jinak se chová jako kus ze "stáda dobytka", pokud Ztohoven usoudí.

Jenže to je teď až druhotná věc. Daleko důležitější je, proč by si měl jít Týc alias Hons na měsíc sednout. A hned je potřeba říct, že neměl a že je to celé ukrutný nesmysl.

Týcovy semafory byly - co pamatuji - jednou z nejzábavnějších akcí pražského veřejného prostoru v roce 2007. Vlastně bych chtěl, aby takovou akci vymyslelo a zorganizovalo město. (A chápu, že by se toho Týc za takových okolností neúčastnil.)

Jenže město Praha mělo v tu dobu jiné starosti. Tlačilo kandidaturu na letní olympiádu, což nás stálo 70 milionů - tedy jen z toho, co je známo. Začínal se stavět tunel Blanka. Stát měl 24 miliard a loni se měl otevírat. Stát bude 36 miliard a otevře se možná za dva roky. A do čela Dopravního podniku zasedl Martin Dvořák (dost se o tom teď píše v novinách).

Takže v této situaci město, respektice firma Eltodo, která semafory provozuje, vyčíslila škodu na 82 tisíc korun. Tu Týc zaplatil, i když se tedy lze dohadovat, v jakých cenách asi Eltodo účtovalo. Jenže to státu nestačilo, bylo třeba Týce potrestat - za co? Může mi prosím někdo srozumitelně vysvětlit za co? Jaká škoda, kromě té pofiderně vyčíslené a řádně uhrazené, vlastně vznikla, koho a jak Týc ohrozil?
Roman Týc a Ztohoven už léta ve veřejném prostoru provokují a testují, co "systém" vydrží. A celkem pravidelně a spolehlivě narazí, o což koneckonců neustále usilují a bez konfrontace by je tvorba nejspíš ani nebavila.

Stát je už chtěl hnát k odpovědnosti za fiktivní jaderný výbuch ve vysílání Panoramy na ČT2 (nakonec úřady rozhodly, že to nebyl ani přestupek), za pozměnené občanské průkazy, kdy policie Týce chvaty a hmaty "zneškodila" přímo na vernisáži výstavy Občan K. (Tady se česká na soud.)

V případě veselých semaforů ale Týc trefil terč: dal státu šanci ukázat, že se stále ještě umí chovat jako tupě represivní mašinerie. A stát šanci proměnil.

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 90 příspěvků