V souvislosti s návštěvou ruského prezidenta Medveděva v Praze zpravodaj České televize Jan Moláček na Facebooku napsal, že "ČT nesměla položit Medveděvovi otázku, protože jsem odmítl Hradu zaručit, že se nezeptám na ruské volby". Přímo na tiskovce se pak na téma voleb zeptala ČTK a mluvčí Hradu Radim Ochvat uvedl, že "ČT dostává příležitost zase jindy".
Celá věc by tak mohla vypadat nevinně, Moláčkovo vyjádření bylo Hradem zpochybněno, a novináři si nakonec beztak prosadili svou. Jenže ve skutečnosti jde o incident nadmíru charakteristický pro přístup kanceláře prezidenta Václava Klause k médiím.
Pan Klaus se rád prezentuje jako představitel boje za svobodu jednotlivce oproti jakýmkoliv omezujícím tendencím, ideologiím, či institucím (byť mají podobu státu zasahujícího do všech oblastí lidského počínání, „-ismů", nebo vnějším direkcím ze strany institucí EU). Jak se jeho boj však slučuje s přímým zásahem do svobody médií ptát se na co chtějí, a tudíž s právem každého občana dozvědět se odpovědi na naléhavé otázky?
Celý blog Lukáše Sedláčka ZDE
Prezident vás tam nechce
Její přístup bych na základě osobní zkušenosti nazval preventivní cenzurou. Jako zpravodaj Hospodářských novin ve Washingtonu (v letech 2005 až 2009) jsem pokrýval prezidentovy návštěvy v USA a hned od počátku jsem byl ve svých názorových článcích kritický k tomu, jak Václav Klaus přeceňuje i vyloženě překrucuje ohlas svých amerických misí.
Prezident, respektive jeho kancelář si to zapamatovali, jak se ukázalo při návštěvě Václava Klause v Bílém domě v listopadu 2009, kdy se mi před jeho setkáním s viceprezidentem Joem Bidenem telefonicky ozval jeden ze členů tiskového odboru Hradu, aby mi sdělil, že prezident si nepřeje, abych byl po jeho schůzce s Bidenem přítomen na briefingu pro české novináře. Když jsem to odmítl, následoval požadavek, abych se prezidenta na nic neptal. Což se pak samo vyřešilo tím, že Václav Klaus standardně odpovídá jen na to, co sám uzná za vhodné.
Pod termín preventivní cenzura lze zařadit i zkušenost s akreditací na loňské dubnové setkání prezidentů Obamy a Medveděva, kteří v Praze na Hradě podepisovali dohodu START. Akreditaci jsem nedostal, přestože jsem před tím pokrýval právě americko-ruské vztahy a právě přípravu dohody START. Mohl bych si myslet, že to byla náhoda, kdyby ovšem zcela stejně, bez akreditace, nedopadli kolegové z MF Dnes (Teodor Marjanovič) a z Lidových novin (Petr Pešek). Oba byli ve svých listech také hlavními autory daných témat (a navíc jsou šéfy zahraničních rubrik), ovšem jejich příležitostná kritičnost k Hradu z nich dělá možné potížisty.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
