Kenneth W. Dam: Ekonomický růst, Čína a vláda práva

K napsání knihy The Law-Growth Nexus: The Rule of Law and Economic Development (Souvislost mezi právem a růstem: Vláda práva a ekonomický rozvoj, Brookings 2006) mě inspirovalo několik velmi vlivných textů z per čtyř harvardských ekonomů (k nimž se běžně odkazuje prvními písmeny jejich příjmení LLSV) a mylné závěry jejich studií.

Podle mého názoru dva jejich obecné závěry, totiž že národní právní systémy založené na zvykovém právu přejí vládě práva více než právní systémy založené na občanském právu (právní systémy založené na francouzském a německém systému). Tím pádem to má znamenat, že země vycházející ze zvykového práva zaznamenávají rychlejší růst než země vycházející z občanského práva, zejména ty fungující na francouzském právním systému, jsou oba fakticky nesprávné.

Ať se mnou v názoru na tyto dva závěry souhlasíte nebo ne, dle mého soudu se všichni můžeme shodnout na tom, že vláda práva je pro ekonomický rozvoj důležitá.

Další závěr, k němuž mě dovedla má akademická práce, zní, že není až tak podstatné shodnout se na tom, že vláda práva je důležitá pro ekonomický růst (což je předpoklad téměř univerzálně zastávaný akademickou obcí a mezinárodními rozvojovými institucemi), jako rozložit úvahy o vládě práva na různé ekonomické sektory a různá odvětví práva.

Zásady, které neplatí pro každého

Téma vládnutí a jeho vztahu k ekonomickému rozvoji podle mého názoru nejlépe zpracovává Světová banka pod vedením Daniela Kaufmanna (který ze Světové banky odešel před několika lety a nyní pracuje pro Brookings Institution). Tato skupina zveřejňuje každoroční ukazatele o vládnutí již přes deset let.

Z pohledu Kaufmanna a Světové banky je vláda práva jen jedním ze šesti aspektů vládnutí. Další jsou (1) kvality demokracie; (2) politická stabilita; (3) vládní efektivita; (4) kvalita regulace a (5) potlačování korupce.

Existuje několik závažných a podstatných otázek, kterých bychom si měli být vědomi jak vzhledem k pojetí z hlediska vlády práva, tak i vzhledem k pojetí z hlediska vládnutí. Pokud jde o druhé zmíněné hledisko, hlavní otázkou je, jak lze zlepšit některé jeho prvky, zejména politickou stabilitu, vládní efektivitu a potlačování korupce, a konkrétně, jak toho lze dosáhnout v těch nejméně rozvinutých zemích.

Nakonec bychom si měli uvědomit, že narazíme na problémy, budeme-li se řídit předpokladem, že vláda práva je zásadně důležitá pro ekonomický rozvoj. Jestliže je vláda práva skutečně tak důležitá, jak potom vysvětlíme například to, že Čína se v posledních desetiletích stala nejrychleji se rozvíjející zemí? Nelze tvrdit, že je to zásluhou vlády práva. Měli bychom však mít na paměti, že situace v tomto ohledu v Číně není zdaleka tak špatná.

Podle mezinárodních měřítek uplatňovaných na vládu práva dosahuje padesátého až pětasedmdesátého percentilu, přičemž se spíše blíží k padesátému percentilu.

Mimoto existují různé způsoby výpočtu hrubého domácího produktu (HDP), který obvykle slouží jako základ pro měření ekonomického růstu. (Pro ekonomy a ekonometry mezi námi jde o přepočítávání pomocí parity kupní síly oproti metodě měření HDP podle směnných kurzů, což při hodnocení Číny hraje zásadní roli.)

Nejpodnětněji toto téma akademicky zpracovává skupina pod vedením Franklina Allena z University of Pennsylvania a Juna Qiana z Boston College. Jejich práce je zajímavá, protože je založená na pečlivé analýze čínské ekonomiky, která ukazuje, že rychlý růst Číny je převážně způsoben zvlášť dynamickým růstem v nestátním, veřejně neobchodovaném sektoru, zpravidla tvořeném rodinnými nebo velmi malými podniky. I když Allen-Qianovy texty předpokládají, že čínské státní podniky fungují v režimu vlády práva, je také pravda, že tyto firmy těží z mnoha zvláštních výsad poskytovaných vládou (včetně některých chráněných monopolů).

Rychlý růst a chudoba

Ale i když nás tato "čínská výzva" přesvědčí, neuklidní většinu rozvíjejících se zemí, které jsou závislé na velkých, často státem vlastněných firmách. Pokud tyto země vůbec mají soukromý sektor, pak málokdy vykazuje takovou dynamiku jako malé a rodinné čínské firmy, možná z důvodů, které souvisejí s hodnotami - úlohou rodiny, vzdělání a mobility, jež jsou v Číně značně důležité. 

HNDialog na Facebooku

Komentářovou rubriku IHNED.cz HNDialog najdete také na Facebooku ZDE

Ať Čína roste jakkoli rychle a z jakéhokoli důvodu, stále platí, že v této zemi žijí stovky milionů velmi chudých lidí. A HDP Číny se nepromítá do spotřeby stejným tempem, jako je tomu u většiny jiných zemí.

Podíl HDP, který se zkonzumuje (a není například investován nebo spotřebován vládou), je ve skutečnosti nyní hluboko pod 40 % ve srovnání s téměř 70 % ve Spojených státech. (Jistý čínský ekonom mi nedávno na setkání v Pekingu sdělil, že čínské procento spotřeby dokonce kleslo na 34 %.)

Pojetí z hlediska vládnutí nám snad může pomoci rozluštit hádanku, která by měla zajímat každého, komu leží na srdci blahobyt jednotlivých občanů i celých rodin.

Autor je emeritní profesor na University of Chicago a vědecký pracovník Brookings Institute. Byl náměstkem ministra vnitra v Reaganově vládě a náměstkem ministra financí ve vládě George W. Bushe