Věda, výzkum, véčkaři, jak se to rýmuje?

reklama

Véčkaři dostali k rozlousknutí další oříšek - mají do pátku 9.7. ve stranickém referendu schválit výsledný text koaličního prohlášení za oblast vzdělávání, vědy, kultury a sportu. Protože jde jistě o velmi zodpovědné rozhodnutí, podíval jsem se na některé aspekty z kolonky „Politika výzkumu a vývoje“:

Vláda zavede systém hodnocení pracovišť výzkumu a vývoje, který nahradí stávající institucionální financování za výsledky v Rejstříku informací o výsledcích (RIVu) kombinací kvantitativní a kvalitativního hodnocení s výrazným zapojením zahraničních expertů. Termín: 2014

Čili místo hloupého a slepého kafemlejnku přijdou chytří a nestranní experti. Namísto prostoduché trojčlenky, která má namlet cca 9 mld. veřejných financí výzkumným organizacím podle toho, jak dokázaly vyprodukovat bodovatelné výsledky, tento balík rozdělí vzdělaní a neúplatní odborníci. Svým expertním pohledem bezpochyby dokáží rozpoznat, v jakém poměru mají dostat svůj díl výzkumného koláče pracoviště zkoumající pozůstatky egyptské civilizace a pracoviště hledající cestu k termojaderné fúzi. Kdyby náhodou někoho napadlo ovlivňovat nestranné zahraniční experty lobováním, přesvědčováním a vysvětlováním, co jak kde v těch českých byrokratických papírech vyplnit, aby jejich oboroví kolegové mohli dostat větší krajíc, bude tomu učiněna rázná přítrž nasazením kvalifikovaných agentů-provokatérů. Kompletní změna ze systému rozjížděného řadu let bude hladká a nijak dramaticky nezatíží rozpočet.

Vláda zavede bonifikaci pracovišť, která prokazatelně spolupracují s aplikační sférou v podobě dodatečných institucionálních prostředků. Termín: 2014

Taktéž se jistě osvědčí agenti-provokatéři pro případ, že by nějaká darebná výzkumná organizace chtěla vejít v účelovou symbiózu s aplikační sférou na způsob „vy nám prokážete spolupráci, my vám dáme zakázku, stát nám na to přispěje“.

Vláda daňově zvýhodní spolupráci ve VaV mezi univerzitami, VVI a podnikatelským sektorem. Termín: 2013

Toto by podle mého názoru při velmi kvalitní implementaci snad, možná... mohlo fungovat. Tak jen doufejme, že se to podaří tak, aby tady agenti-provokatéři nebyli zapotřebí.

Podporu výzkumu z veřejných zdrojů se vláda zaměří na vyprofilované priority, průřezová témata. Podporu firemního výzkumu a vývoje vláda podmíní spoluprací mezi veřejným a soukromým sektorem na stanovených prioritních tématech. Termín: 2012

Nějaká „stanovená prioritní témata“ jsou v tzv. Národní politice výzkumu. Byla splácána tak, aby na každého něco zbylo, ale stejně se to nepodařilo udělat tak, aby je nebylo v některých případech nutno obcházet. Na nové Národní politice výzkumu se bude pracovat zanedlouho, bude velmi zajímavé sledovat, jakým způsobem se budou „vyprofilovávat priority“.

Za zmínku stojí i odstavec z kapitoly Terciární vzdělávání:

Vláda akceleruje čerpání prostředků určených na vzdělání a výzkum z operačních programů fondů EU. Ve vztahu k nastavení pravidel rozdělování prostředků ze strukturálních fondů určených na rozvoj vědy, výzkumu a vzdělávání, bude vláda usilovat o to, aby realizace projektů mohla napříště probíhat bez geografických omezení i v těch lokalitách, které v aktuálním programovacím období nepatří do povolených míst realizace. Vláda bude současně usilovat o to, aby se institucím vědy a výzkumu, které měly, a dosud mají, z geografických důvodů omezené možnosti využívání finanční podpory investičního rozvoje ze strukturálních fondů, dostalo alternativní možnosti podpory, která by alespoň částečně kompenzovala stávající omezení a nerovnost v přístupu k prostředkům určeným na infrastrukturní rozvoj a rozdělovaným v rámci tematických operačních programů řízených ministerstvem školství. Termín: 2014

Přeloženo do češtiny: většina prostředků z operačních programů ze strukturálních fondů ERDF a ESF mohla být doposud čerpána pouze mimo Prahu. Vládě se toto nelíbí a chce, aby Praha byla náležitě kompenzována. Na tuto věc jsou ale dva pohledy, které ve hrubém zjednodušení nazvu „prahofilní“ a „prahofobní“.

Prahofilní pohled: V Praze studuje vůbec nejvíc vysokoškolských studentů a vyprodukuje se tam mnohem víc všech výzkumných výsledků, než ve zbytku republiky. Je velmi nespravedlivé, že Praha musí utřít nos, když se porcují evropské peníze - do kterých mimochodem právě Praha přisypává nejvíc z republiky.

Prahofobní pohled: Strukturální fondy mají především za úkol vyrovnávat rozdíly mezi více vyvinutými regiony a méně vyvinutými regiony, viz např. zde či zde. Pokud se v některých regionech produkuje mnohem méně přidané hodnoty v podobě výzkumných výsledků či kvalifikovaných absolventů než v jiných, jsou právě tyto fondy určeny na to, aby se to mohlo postupně vyrovnávat. Argument prahofilů by mohli stejně dobře aplikovat londýnofilové či amsterdamofilové, kterým by mohlo přijít nespravedlivé, že nemohou požívat podobných výhod, jako jejich kolegové na Sicílii, v Estonsku či v Jižních Čechách, a dožadovat se kompenzací.

Řada nelehkých úkolů tedy stojí před véčkaři - tedy skupinou cca 18 tisíc privilegovaných jedinců, jimž byla do rukou svěřena přímá demokracie. Podle jejich hlasu se rozhodne koaliční strana s mandátem od zhruba 569 tisíc voličů (z toho 66 tis. v Praze, 503 tis. mimo ni), zda podpoří či nepodpoří vyjednanou část vládního programu. Držme jim i sobě palce, ať rozhodnou zodpovědně a uvážlivě. Česká politika má opravdu své kouzlo.

Autoři: Tomáš Opatrný