Jedno zlato navíc pro Kanadu

Nebyly to špatné hry. Pravda, počasí bylo většinu času poměrně macešské. Hlavně druhý týden jsme si připadali jako uprostřed deštného pralesa a ne v místě konání zimních her. Nějaká ta chybička se při organizaci a i při samotných závodech také vloudila, ale na Vancouver budu vzpomínat jen a jen v dobrém.

Nevezu suvenýry, na to mě ne#173#užije, stejně se na ně doma jen práší a člověk vlastně neví, co s nimi, ale v hlavě mi zůstane celá řada nevymazatelných vzpomínek. Hry napsaly spoustu příběhů, emoce se chvílemi daly krájet, stejně jako mlha nad mnohými areály. Jak ty smutné, když tragicky zemřel gruzínský sáňkař Kumaritašvilli, jakýmikoli slovy těžko popsatelné, když bronzovou medaili získala domácí krasobruslařka Rochetteová, nebo ryze radostné, když si kulhající Martina Sáblíková šla pro druhou zlatou medaili, vydřenou do poslední kapičky krve.

Letošní hry opsaly celý život, radosti i strasti. To je prostě sport, a proto je krásný. Český fanoušek se mohl radovat častěji než bývá obvyklé, jen výkony hokejistů ho asi zavedly do hvozdu deprese. Když jsem tipoval výsledek zápasu ČR - Finsko 0:0, byl jsem, celkem logicky, za blázna. A nakonec tomu moc nechybělo. Ale vem to čert, s hokejem svět nestojí a nepadá. Medaile se sbíraly jinde.

Jedna ovšem ještě zůstala neudělena. Osobně ji předávám místním obyvatelům. Cítil jsem se u nich jako vítaný host. Nejen kvůli tomu, že Kanada je krásný kus země, ale lidé jsou pohodoví, na ulici se vám dívají do očí a usmívají se na vás. Kdykoli připraveni pomoci, takřka bez stresů. Jen to místní pivo, to ať se tamní pivovarníci nezlobí, to se opravdu nedá. Tak už teď jsem zvědav, jak se budu cítit v Soči. Ostatně, nevíte, co tam točí?

Text vyšel také v HN

• Diskuse
• Celkem 29 příspěvků