Noam Chomsky odjel a zanechal za sebou otázku, co se to vlastně stalo. Skoro devadesátiletý muž zvládl v několika větách „vytrollit“ provinční maloměstskou elitu, protože stejně jako Brno není New York, Česko není Dánsko. Ať už chtěl nebo nechtěl, šlápl Chomsky na několik českých bolístek současně.

S odkazem Havla a disidentů se tahle země zvládá vyrovnat se stejnou lehkostí jako s celým obdobím totality a normalizace. Tedy nijak. Disidentů bylo pár stovek, s čímž se mlčící většina kontrarevolučních chalupářů a subverzivních zahrádkářů těžko vyrovnává. Překvapivě nikdo nechce poslouchat, že měl křivou páteř. Ale abych jen pokrytecky nemoralizoval z pohodlí doby, kdy je všechno jedno – hranice přijatelných kompromisů je většinou nejasná a neurčitá. Pevnou se stává až s odstupem.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se