Rozdíly v dynamice růstu mezi zeměmi střední a východní Evropy lze poměrně snadno vysvětlit v krizovém období po roce 2008. Tři faktory vysvětlují vývoj od bodu zlomu, kdy si Česko výrazně pohoršilo relativně k Slovensku, Polsku, a dokonce i tomu nešťastnému Maďarsku: závislost dané ekonomiky na exportní poptávce, závislost domáci poptávky na úvěrech ze zahraničí (tj. financializací), a vývoj výdajů veřejného sektoru (viz zde).

Polsko se díky velkému domácímu trhu, anticyklické fiskální politice (pomohly nejen evropské fondy, ale i příprava na Evropský šampionát) těšilo z nejmírnější krize v Evropě. Slovensko trpělo hlavně v roce 2009 výpadem exportní poptávky, ale kompenzovalo jej do jisté míry keynesiánskou reakcí, kterou však brzy do velké míry opustilo. Maďarsko bylo jedinou zemí střední Evropy s jistou mírou financializace a bylo tak postiženo všemi třemi faktory. V případě ČR se výpad exportní poptávky znásobil dobrovolnou politikou škrtů, tedy procyklickou reakcí v nepřítomnosti objektivních omezení dluhového financování. V období 2008-2012 tak lze skutečně ukázat prstem na viníky relativního zaostávání české ekonomiky.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se