Daňové úlevy pro rodiny s dětmi jsou již dnes v českém systému jedny z nejvyšších v Evropě (viz tato data OECD, graf Figure 0.3). Daňový systém poskytuje štědrou daňovou slevu na dítě a pro rodiny, ve kterých pracuje jen jeden z manželů, také slevu „na manželku“. Ženatý muž s nepracující ženou a dvěma dětmi tak zaplatí ročně na daních přibližně o 51 000 Kč méně než jeho svobodný bezdětný kolega. Samozřejmě, že těchto 51 000 Kč mu nepokryje náklady na vyživování manželky a dvou dětí, ale určitě se nejedná o zanedbatelnou částku.

Přestože je daňová podpora rodin s dětmi v České republice velmi vysoká, porodnost zůstává nízká a populace stárne. Vznikající vláda navrhuje další zvyšování podpory rodin s dětmi skrze zvýšení daňové slevy na dítě. Je ale zvýšení slevy na dítě tím správným nástrojem, který povede k nárůstu porodnosti?

Sleva na dítě vzroste. Přispět mají i banky, plánuje vznikající koalice - čtěte ZDE

Ideje pro lepší vládnutí

Nabízet vznešené a bohulibé společensko-ekonomické cíle většina z našich politiků již umí: je třeba zkvalitnit školství, eliminovat korupci, zvýšit konkurenceschopnost země... Horší to je s odhalováním podstaty skutečných příčin současných problému a s hledáním vhodných řešení. Bez tohoto se země nikam dál nepohne. V nové sekci HNDialog "IDEA pro lepší vládnutí" najdete konkrétní návrhy, ze kterých politici mohou vycházet, aby naše země prosperovala.

Toto je první článek sekce, ve které budete v dalších týdnech nacházet články výzkumníků thinktanku IDEA a jejich hostů. Každý z textů se bude zabývat jedním problémem a návrhu jeho řešení - jednou z "idejí", o kterých můžeme společně diskutovat.

V ČR připadá na jednu ženu méně než 1,5 dítěte. Spolu s Německem, Rakouskem a Litvou tak patříme ke státům s nejnižší porodností v Evropě. V čem je tedy problém? Mezinárodní studie ukazují, že čím je ve vyspělých zemích vyšší zaměstnanost žen s malými dětmi, tím mají i více dětí. Pěkným příkladem jsou skandinávské státy. Naopak Česká republika je v zaměstnanosti mladých matek na nejnižších příčkách ze zemí OECD. Mladé Češky totiž moc dobře vědí, že založení rodiny pro ně znamená významný zásah do kariéry, pokud nejsou ochotné a schopné platit drahé soukromé hlídání. Mnoho žen samozřejmě nelpí na své kariéře, ale i u nich je často otázkou, zda rodinný rozpočet unese, pokud budou několik let v domácnosti (nemluvě o možných problémech spojených s návratem do zaměstnání). A v tom jim vyšší sleva na dani na dítě nepomůže. Pokud by měly jistotu, že až se budou chtít vrátit do práce, budou mít místo pro své dítě ve státní školce a jeslí a třeba i možnost práce na částečný úvazek, mateřství by si tolik nerozmýšlely.

Jak na to? Česká republika pokulhává za ostatními evropskými státy především v institucionální podpoře rodin s dětmi, ne v podpoře daňové a dávkové. Navíc rodičovské dovolené jsou jedny z nejdelších na světě. Pokud by stát investoval do kvalitních zařízení předškolní péče, zkrátil rodičovskou dovolenou a nabídl flexibilní pracovní úvazky pro ženy prozatím alespoň ve veřejném sektoru, porodnost by to jistě ovlivnilo mnohem více než zvyšování daňové slevy na dítě.

Daňovou slevu na dítě nakonec stejně využívá většinou otec dítěte, takže vyšší sleva nijak nemotivuje ženy, aby se vrátily na trh práce. Oproti tomu by větší nabídka školek a flexibilních úvazků zvýšila zaměstnanost matek s malými dětmi a státu by se tedy investované peníze brzy vrátily na daních.

 

Další informace najdete ve studii IDEA z roku 2011 Jak sjednocení DPH kompenzovat rodinám s dětmi