Českou televizi otesávat, ne nafukovat

Za tři až čtyři roky dojdou České televizi peníze. Debata o zvýšení televizních poplatků bude aktuální. To nám z věštírny na Kavčích horách vzkazuje ředitel ČT Petr Dvořák.

Skutečně věří, že nějakou vládu přesvědčí, aby na úkor své popularity zvýšila "televizní daň"? V tom případě si Dvořák kope hrob ještě předtím, než začal naplno žít veřejnoprávním životem.

Ano, jeho předchůdci se to povedlo. Ale za jakou cenu? Dlouho politici drželi Jiřího Janečka pod krkem. Musel se vzdát reklamy ve prospěch komerčních stanic. Pak mu navýšení poplatku schválili, ale nikdy se už z jejich sevření nevymanil.

Je brzo odhadovat, jak Dvořák televizi promění, s jakými programy okouzlí veřejnost. Zatím to ale vypadá, že se namísto nutného otesávání molocha sám vydává cestou megalomana.

Neopouští nesmyslný plán na zřízení dalšího kanálu - pro děti. Za situace, kdy se záplava dětských pořadů valí ze všech stran, jak z televizí, tak z internetu. A Česká televize už dětského diváka nenávratně ztratila.

Velikášstvím zavání i proměna Událostí v hodinový úmorný maraton, při němž ztrácí dech autoři zpráv i diváci. Sám Dvořák přiznává, že Události de facto soupeří s kvalitní zpravodajskou stanicí ČT24. Proč ale pak nepřesunout na tento kanál veškeré zpravodajství? Pak by ovšem bylo dobré přemýšlet, zda nesloučit ČT1 a ČT2 do jediného bloku.

Ne, vůbec nevoláme po zrušení veřejnoprávní televize. Ale po její proměně v přiměřené, zvnitřněné médium, sázející nejen na lesk slávy, ale i hloubku ducha.

• Diskuse
• Celkem 15 příspěvků