V USA zuří "válka proti ženám". A Romney v ní vrací úder

Jedním z vedlejších produktů americké prezidentské volební kampaně je to, jak moc zvýrazní rozdíly mezi Spojenými státy a vesměs liberální Evropou.

Svědčí o tom velká síla, jaké v USA nabírají témata, která tak či onak souvisejí s vírou. A pokud ne s vírou, tak se zbraněmi. Ty ale naštěstí v posledním pozdvižení na americké politické scéně nepromluvily, byť se o něm mluví jako o válce proti ženám.

V zásadě jde o nové balení letitého a palčivého sporu republikánů a demokratů či spíše konzervativců a liberálů o otázku potratů a antikoncepce. Hlavně ale jde o hlasy žen.

Nejnovější kolo sporu obou stran podle internetového časopisu Slate poměrně nepozorovaně začalo doutnat loni v únoru. Demokratický kongresman z New Yorku Jerry Nadler tehdy o republikánském návrhu zákona proti financování potratů z peněz daňových poplatníků řekl, že „jde o zcela novou frontu ve válce proti ženám a jejich rodinám“.

Obrat si pak postupně našel cestu až do letošní kampaně. Naplno ale demokraté začali mluvit o válce proti ženám už loni na podzim, kdy se republikáni ve státě Mississippi neúspěšně pokusili prosadit zákon, podle nějž se člověk stává osobou již okamžikem početí, a nelze tak provádět potraty.

Další silné salvy letos na jaře zazněly, když Bílý dům představil plán na povinné hrazení antikoncepce ženám zaměstnavateli, který by se dotkl i katolické církve a který republikáni označili za nepřijatelný. Vlivný rozhlasový komentátor a neoficiální předseda republikánské strany Rush Limbaugh studentku práv Sandru Flukeovou hájící vládní záměr označil za couru.

Podle demokratů šlo o další pádný důkaz nejen toho, že Limbaugh je hulvát, ale hlavně údajně pochybného vztahu republikánů k ženským právům. Favorit republikánských primárek Mitt Romney se od něj navíc distancoval jen vlažně.

Republikáni v té chvíli značně prohrávali. V zoufalé situaci je ale zachránila, či jim přinejmenším poskytla oddechový čas, demokratická volební stratéžka Hillary Rosenová. Tento týden poznamenala, že Romneyho manželka Ann nemá co mluvit o ekonomických potížích žen, když sama nikdy nepracovala. Romneyová se ohradila, že vychovala pět synů a že to rozhodně byla náročná práce.

Najednou to podle republikánů byli demokraté, kdo nerespektují ženy. Obama se od výroků distancoval a Rosenová se omluvila.

Romney nicméně nenechal nabízející se příležitost vrátit úder uniknout a uvedl, že pokud někdo bojuje proti ženám, je to současný prezident.

„Skutečnou válkou proti ženám jsou ztráty pracovních míst kvůli Obamově ekonomice,“ řekl. Dodal, že ženám patřilo 92,3 procenta pracovních míst zrušených za Obamovy vlády. Respektovaný server PolitiFact.com toto tvrzení označil za převážně nepravdivé. Romneyho kampaň na něm ale trvá.

Ženy volí spíše demokraty

Je totiž zřejmé, že republikáni v čele s Romneym právě přes ekonomiku a pracovní místa hodlají vést boj hlasy žen, které jinak může odrazovat konzervativní postoj strany k potratům a antikoncepci. Ženské voličky jsou přitom důležitou voličskou skupinou. Od roku 1980 jich chodí k volbám víc než mužů. V posledních 30 letech pak většinově volí spíše demokraty, zatímco muži spíše republikáni.

Průzkumy veřejného mínění zatím potvrzují, že i Romney u žen na svého demokratického soka výrazně ztrácí.

Například ve státech, které tradičně rozhodují prezidentské volby, jich zatím Obamu podporuje o 19 procent více než bývalého massachusettského guvernéra. U mužů je podpora zhruba vyrovnaná.

Podobná situace byla i při minulých prezidentských volbách. Obama tehdy získal 56 procent hlasů žen, zatímco jeho sok John McCain jen 43. U mužů přitom byl rozdíl výrazně těsnější, a to 49 ku 48 procentům.

Romney tak rozhodně má co dohánět. Otázkou je, do jaké míry za to může či nemůže údajná válka proti ženám a do jaké míry jeho obecné slabiny.

Pravděpodobný republikánský kandidát na prezidenta nepůsobí příliš přesvědčivým dojmem a postrádá charisma, na rozdíl od svého demokratického soka zoceleného čtyřletým pobytem v úřadě. Při projevech na volebních mítincích Romney často působí dojmem člověka, který říká naučené slogany a dívá se přitom do publika s pohledem nejistého herce, zda zabraly.

Příznačné je, že mu stále nevěří ani konzervativní část vlastní strany. Romney prostě neumí být přirozený a v jeho veřejném vystupování tu a tam zaskřípou falešné tóny. Jeho žena Ann během volební kampaně působí mnohem vřelejším, ale i nenucenějším dojmem. Republikánští stratégové proto doufají, že právě ona by manželovi mohla pomoci získat sympatie žen.

Možná by to mohlo fungovat. Ženy ale nejsou jedinou skupinou voličů, u které Romney zatím propadá. Ztrácí i u Hispánců a již zmíněných konzervativců. Řešením by mohla být správná volba viceprezidentského kandidáta. Problém je, že konzervativní republikánku hispánského původu se zkušenostmi z vyšší politiky bude hledat těžko.

Republikáni se tak mohou utěšovat, že mohlo být i hůř. Ultrakonzervativní katolík Rick Santorum jako kdyby se svými názory na ženy ustrnul někdy v 50. letech minulého století, kdy hlavní kariérou ženy byly děti a starost o domácnost.

Záletný bývalý šéf Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich je zase potřetí ženatý, první ženu přitom opustil, když se léčila s rakovinou. Romney si v tomto světle vlastně vůbec nestojí špatně. Jen to ale na Obamu stačit nebude.

• Diskuse
• Celkem 27 příspěvků