reklama
reklama
27. 3. 2012 | poslední aktualizace: 27. 3. 2012  10:55

Utíkat nebudu

Odposlechy jsou svinstvo, brutální a neuvěřitelný zásah do soukromí. Kdo je bez viny, ať po mně hodí kamenem. Kdo do telefonu občas na někoho či někomu nenadává, kdo mluví s někým a o něčem, co by nepotěšilo šéfa či zranilo partnera. Kdybychom přijali jako standard, že je normální "prodávat" a zveřejňovat soukromé hovory, rozpadala by se manželství ještě více než dnes a v běžných pracovních kolektivech by vládla nepřetržitá paranoia.
Pavel Bém
Pavel Bém
poslanec
Čtěte více o: Bém Pavel | Praha | Janoušek Roman
Pavel Bém
Pavel Bém
foto: HN - Michaela Hasíková

Dostal jsem příležitost se obhájit. Asi bych měl být vděčný. Ale upřímně řečeno, je to vlastně zbytečné. Soud už byl dávno vyřčen. Mediální smršť posledních 5 dnů mi nedává šanci tento soud jedním textem změnit. Přesto se o to pokusím, byť vím, že vedle mých argumentů bude stát deset dalších, najisto kritických.

Chtěl bych začít tím, že odposlechy jsou svinstvo, brutální a neuvěřitelný zásah do soukromí. Kdo je bez viny, ať po mně hodí kamenem. Kdo do telefonu občas na někoho či někomu nenadává, kdo mluví s někým a o něčem, co by nepotěšilo šéfa či zranilo partnera. Kdybychom přijali jako standard, že je normální "prodávat" a zveřejňovat soukromé hovory, rozpadala by se manželství ještě více než dnes a v běžných pracovních kolektivech by vládla nepřetržitá paranoia. Ale koho to zajímá u politika? Ten přece na soukromí nemá právo. Ve "veřejném zájmu" o něm máme právo vědět všechno. Nesouhlasím, ale pro účely textu tento předpoklad na chvilku přijmu.

reklama

Případ ředitel

Takže tedy k obsahu oněch odporných, nezákonných, ukradených a prodaných odposlechů: Prý jsem ovlivňoval výběr ředitele krajské pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny. Sice jsem to neudělal, byť nejspíše chtěl, a jako důkaz mi může sloužit, že vybraného ředitele jsem předtím ani potom neznal, a dokonce jsem se s ním, pokud mi paměť slouží, ani nepotkal. Ale přesto i tady jsem připraven přijmout jinou realitu a v ní tvrdím a nestydím se za to. Za posledních deset let jsem vstupoval do výběru stovek ředitelů a podředitelů, na úřadě i mimo něj.

Chcete-li něco řídit, musíte na to mít kvalitní a schopné lidi, kterým věříte. A to se týká i zdravotnictví v Praze. Krajům a hejtmanům připadá zákonná povinnost také v oblasti zdravotní a sociální péče. Ředitel krajské pobočky VZP je z tohoto hlediska naprosto klíčová figura. Jestli bych si v jeho případě něco mohl vyčítat, tak potom fakt, že jsem s ním nepracoval dostatečně, a nikoliv to, že jsem "tlačil" při jeho výběru. A nemá to nic společného s nějakými partikulárními zájmy a projekty. Pochopil bych, kdyby mě média kritizovala za to, že jsem pomáhal tomu či onomu soukromému subjektu získat od pojišťovny výhodnou smlouvu. Ale takový případ neexistuje ani jediný. Pan Janoušek měl své smlouvy s VZP daleko dříve, než jsme se vůbec poznali.

Názor Jiřího Leschtiny

Budu bojovat do posledního dechu, slibuje Pavel Bém. Ale o co? Vždyť už dost dlouho je mužem, rajtujícím na umrlé kobyle, jenž poztrácel funkce i autoritu.

Celý komentář Jiřího Leschtiny ZDE

Zavři oči a podepiš

Prý pan Janoušek rozhodoval o všem podstatném v Praze, včetně veřejných zakázek. Soudíme tak z pokynu úředníkovi: "Zavři oči a podepiš to..." Je až neuvěřitelné, že se nikdo neptá, co měl vlastně onen "vlivný úředník" podepsat? Smlouvu? To asi těžko, když se jednalo o pronájmy či prodeje v dopravním podniku. Ten úředník nemohl podepsat vůbec nic. Ve skutečnosti o tom jednaly a rozhodovaly statutární orgány: představenstvo, případně dozorčí rada a management společnosti.

Ve výjimečných případech rozhodovala Rada města Prahy. Pan Janoušek byl určitě mimořádně komunikačně zdatný, ale jeho skutečné rozhodovací možnosti a schopnosti nebyly žádné. Jestli "lobboval" a snažil se ovlivňovat, to asi nejspíše v některých případech ano. Ale je to úplně stejné, jako když se kdekoliv projednává a schvaluje nějaký projekt nebo v parlamentu zákon. Vždy se objeví lobbisté, kteří se snaží druhé ovlivňovat. Děje se tak všude ve vyspělých demokraciích. Lobbing je prostě normální jev. Že by mohl, nebo dokonce měl mít v ČR jasná pravidla? Ano.

Mávání audity

Neustále slyším o předražených zakázkách. Vždy se objeví nějaký chytrák a tvrdí: "Je to předražené, já bych to postavil levněji". A mává takzvaným auditem, který obvykle pro jistotu nikomu neukáže. Rád bych řekl, že toto dokážu také, a to na každém ministerstvu, v každé malé či velké obci. A budu také mávat "audity". Žijeme v zemi, kde se rozhodování o veřejných zakázkách řídí zákonem. Jediná otázka, kterou máme právo položit, je: Byl, nebo nebyl dodržen zákon? Ano, či ne. Černé, nebo bílé.

Žádám, aby každý ten chytrák, který dnes pokřikuje, co a jak a kde bylo či je drahé, ukázal na konkrétní zakázku a prokázal či nechal prokázat, že se jednalo o porušení zákona. Jakmile se totiž cena jednou na projekt řádně vysoutěží, tak vlastně nezbývá zadavateli než smlouvu na konkrétní vysoutěženou částku podepsat. Kdyby zákon umožňoval licitaci o ceně, tak bychom jistě ušetřili a ve finále stavěli za menší peníze. Ale zase bychom byli pod nepřetržitou palbou, že jsme "usmlouvali" málo... Jaká tak asi mohla být role v této oblasti pana Janouška? Nejspíše se snažil některé zakázky ovlivnit, stejně jako stovky dalších zakázky jiné. Ale připisovat mu omnipotentní, "magickou moc" lorda Voldemorta je opravdu nejenom absurdní, ale také směšné.

Tresty pro skutečné viníky

HNDialog na Facebooku

Komentářovou rubriku IHNED.cz HNDialog najdete také na Facebooku ZDE

Kartáčky na zuby, sprostá slova či jiné "intimnosti" komentovat nebudu, ani dědické řízení po Richardu Navrátilovi (na rozdíl od stovek jiných firem totiž Navatyp v posledních 5 letech od města žádné zakázky nedostal). Jeden pro mě naprosto fatální problém nakonec okomentovat musím. Zákony jsou od toho, aby se dodržovaly. A musí je dodržovat všichni – politici, policie, Bezpečnostní informační služba, soukromá bezpečnostní agentura ABL, ale i novináři. Jestli někdo pořídil protizákonně odposlech, musí být potrestán. Jestli někdo legální odposlech "prodal", ať už novináři, či soukromé bezpečnostní agentuře, musí být potrestán. Jestli z českých zpravodajských služeb unikají odposlechy, je něco v nepořádku a je třeba hledat chyby v systému i konkrétní viníky. Jestli novinář zveřejní něco, co nesmí, musí být potrestán. Padni komu padni.

Platí to i pro mne. Pokud se prokáže z konkrétních, byť ilegálně pořízených a "vykupčených" odposlechů, že jsem se dopustil porušení zákona, vyvodím z toho osobní odpovědnost. Třeba i složením poslaneckého mandátu. Předem jej ale skládat a utíkat jako uličník s absurdním přiznáním na čele k něčemu, co jsem neudělal, určitě nebudu. Naopak, budu bojovat do posledního dechu. Koneckonců, na to jsem byl vždycky zvyklý. Ať už na Everestu, nebo v české politice. Také jsem kvůli tomu kdekomu lezl na nervy...

 

Autor je poslanec za ODS a bývalý primátor Prahy.

Autoři: Pavel Bém
reklama
Zobrazit náhled
Zbývá 1000 znaků
Utíkat nebudu, ale už jsem v Tbilisi:-) (Subcomandante Marcos)
Zřejmě Pavel dobře pochopil, že těch, co by hodili kamenem žije...
Utíkat nebudu (petr)
clovece beme ty asi skutecne nemas vsech pet pohromade - zabal...
Pafkova zpověď (Q.)
Kolik řeknu té své pravdy? Zatím jenom půl. Úplně to nepropíchnu,...
Utíkat nebudu (Otto)
Ten úředník nemohl podepsat nic. Ve skutečnosti o tom rozhodovaly...
Pane Béme, mlčte a jděte (Pan ředitel)
Vážený pane Béme, nenávidím mediální kampaně. Nenávidím úniky...
Zobrazit diskusi
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama