Nicolas Godin: Air na Měsíci

Vytížené francouzské duo Air právě vydalo soundtrack k restaurované podobě filmu Voyage dans la lune. Němý snímek, česky známý jako Cesta na Měsíc (1902), natočil průkopník raných filmů George Mélies. Snímek i romantizovaná postava jeho tvůrce figurují i v oscarovém kandidátovi Hugovi od Martina Scorseseho.

"Vloni měla nová verze Cesty na Měsíc s naší hudbou premiéru v Cannes. Ohlas byl takový, že jsme se rozhodli čtrnáctiminutový soundtrack rozvést v dlouhohrající album," řekl HN zakladatel dua Nicolas Godin. "Byl jsem překvapený, když se pak v kinech objevil Hugo a zjistilo se, že je celý o Méliesovi."

HN: V Česku byl Georges Mélies až doteď tématem spíš pro učebnice a fajnšmekry. Co ve Francii?

Každý tak nějak tuší, že je legenda. Plakáty s obrázkem rakety zapíchnuté do oka Měsíce, což je nejslavnější scéna filmu, najdete i v kavárnách. Povědomí o estetice Méliesových filmů existuje, samotné filmy ale zná málokdo. Jsou staré a ne všechny mají nadčasovost třeba Charlieho Chaplina. Podle mě dost vypovídají o Paříži na začátku dvacátého století.

HN: Třeba že lidé si tehdy představovali, jak je Měsíc plný jeskyní s obřími houbami?

To je stylizace z Méliesovy hlavy, sice originální, ale kuriózní. V tom filmu na Měsíc přijede společnost francouzských vědců, potkají mimozemšťany a okamžitě je začnou mlátit po hlavě. Neříká to něco o evropské společnosti, ještě zatížené kolonialismem? Kamkoliv tehdy člověk vstoupil, jen vraždil a dobýval.

HN: Kolikrát už jste ten film viděl?

Každý den padesátkrát po dobu tří týdnů. Pro hudbu bylo nejdůležitější, aby nám restaurátoři dodali konečnou verzi snímku, na kterou jsme už dávno vymyšlenou muziku mohli napasovat a synchronizovat. Čekání bylo otravné, ale pořád lepší než dělat na velkorozpočtovém bijáku, kde složíte písničku, druhý den ji přetočíte kvůli námitkám dvaceti producentů a třetí den režisér celou scénu vystřihne.

HN: Takhle to chodí, když děláte hudbu k filmům Sophie Coppolové?

Ta je k nám alespoň milá. U jejích filmů natočíme několik písní a Sophie si vybere jednu nebo dvě, ale u němého filmu je třeba udělat celý soundtrack. Měli jsme kliku, že Mélies už je po smrti - režiséři jsou věčně nespokojení, a zvlášť on chtěl mít vše pod kontrolou. Filmy si vymýšlel a psal, kreslil dekorace, režíroval, stál za kamerou a ještě hrál hlavní role. Nejspíš by byl jako spolupracovník dost autoritářský.

HN: Víte určitě, že při původních projekcích Cesty na Měsíc nehrála žádná hudba?

Hledali to historici, ptali jsme se restaurátorů, ale nenašla se jediná zmínka. Žádné zápisky nebo instrukce, které by Mélies mohl dát klavíristům, co na začátku 20. století běžně doprovázeli promítání němých filmů. A jestli ano, hráli to, co bylo zrovna v módě - a protože my děláme také muziku současnou, řekl bych, že ctíme jeho požadavky. Snažili jsme se, aby ta hudba zněla trochu tajuplně.

HN: Je tu souvislost s vaším debutovým albem Safari na Měsíci?

Naše generace na sci-fi vyrostla. Jako děti jsme si hráli s vesmírnými loděmi a každá figurka v našich hrách skončila jako mimozemská příšera. Hlavně jsme ale vyrostli v době, kdy nám rodiče říkali, že až budeme velcí, půjde běžně létat na Měsíc. Že se tam ubytujeme v hotelu a budeme žít ve vesmírných koloniích. Nic z toho se nenaplnilo.

HN: Postavil jste si studio poblíž hřbitova Pere Lachaise, kde odpočívá i Mélies. Byl jste se tam podívat?

Ještě ne, na duchařinu nejsem. Studio jsme začali stavět už před lety, abychom nezpychli a mohli si pořád připadat jako na začátku kariéry. Všechna hudba včetně Cesty na Měsíc, kterou jsme tu natočili, působí víc domácky - vzniká v polních podmínkách a o to je autentičtější. Mimochodem, ani Mélies nebyl žádný profesionál, nýbrž nadšený hračičkář, co si vše dělal sám.

HN: Mélies zbankrotoval i proto, že Thomas Alva Edison jeho film "pirátsky" promítal v USA a neplatil poplatky. Už se piráti vrhli na vaše CD?

Ano, ve Francii je pirátství hodně rozšířené, i když neustále vzniká jeden zákon za druhým. Moc se v tom neorientujeme a snažíme se prostě vyžít. Na Méliesově bankrotu se ale podepsal hlavně vývoj filmu jako celého média: pro něj, bývalého kouzelníka, znamenal film hlavně spektákl, divadlo. Mélies se proto neuměl přizpůsobit, když začala éra zvukových filmů. Zbankrotoval, prodal svůj dům a jeho filmy zmizely, byly roztavené nebo je celý zahořklý spálil on sám. Tak daleko jsme to ještě nedopracovali.

Cesta na Měsíc

První velkorozpočtový trhák

Film Georgese Méliese z roku 1902 byl prvním velkorozpočtovým snímkem a zřejmě prvním filmovým sci-fi. Výroba stála 30 tisíc franků kvůli kulisám, drahému filmovému materiálu a obsazení - například angažmá baletek z divadla Châtelet.

Restaurátorské práce

Teprve v roce 1993 se v archivech našla ručně omalovaná barevná verze filmu. Restaurátorské práce, během nichž se čistilo políčko za políčkem, probíhaly v Technicoloru v Los Angeles. Vloni měl film premiéru v Cannes.

Hugo

V oscarovém kandidátovi Hugovi od Martina Scorseseho ztvárnil filmaře Georgese Méliese herec Ben Kingsley. Z Cesty na Měsíc využil Scorsese několik minut.

KDO JSOU AIR
Nicolas Godin a Jean-Benoît Dunckel své první elektronické album Moon Safari vydali v roce 1998, o rok později pro režisérku Sophii Coppolovou natočili soundtrack k jejímu debutu Smrt panen. Úspěch zaznamenali především s deskou Talkie Walkie (2004), z níž pochází i písnička Alone in Kyoto. Tu Coppolová použila pro film Ztraceno v překladu.
foto: EMI