Detailní rozbor: Desatero k dohodě ACTA

Debaty o dohodě ACTA se vedou již přes dva roky. Teprve s podpisem však propukly naplno a odložením jejího projednávání nabraly druhý dech. Vláda prý přitom nebere slova kritiků na lehkou váhu. "Premiér i ministerstvo chtějí právní pohled na argumenty oponentů dohody. Není to nedůvěra ke schválené pozici vlády, ale zodpovědné posouzení všech názorů," řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa, jehož úředníci dohodu především dojednali. Tady je přehled deseti hlavních bodů, které jí kritici vytýkají.

1) ACTA je protipirátský zákon zaměřený na internet
ACTA je anglická zkratka pro Anti-Counterfeiting Trade Agreement, tedy obchodní dohoda proti padělatelství. Původním záměrem byla spolupráce států proti padělkům zboží. Netýká se dokonce práv duševního vlastnictví samotných - nestanoví třeba podmínky pro patenty a ochranné známky - ale "jen" prostředků jaké mají státy používat k jejich ochraně. Podle ministerstva šlo především o to domluvit se na společném minimu ochrany proti padělkům, které potom budou státy prosazovat i vůči zemím jako je například Čína.
Internet a digitální prostředí v ACTA představují pouze menší část. Přímo se jich týká jeden článek ze 45. Nepřímo na ně ale dopadají i další společná ustanovení. Tedy například i trestní sankce, nebo kontroly celníků. Proti možnému omezení svobody internetu se ale zvedla největší bouře protestů.

2) Dohoda byla sjednána v přísném utajení
Podle kritiků byla ACTA záměrně označena jako obchodní smlouva, aby se dala z jednání vyloučit veřejnost. ACTA původně navazovala na dohodu z roku 1994 o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví (TRIPS) uzavřenou v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Pod křídly WTO měla zůstat i ACTA, ne všechny členské státy s tím ale souhlasily. Například Indie není mezi zeměmi, které ACTA vyjednávaly a má přitom problémy právě s padělaným zbožím. Popud k jednání daly USA a Japonsko jako naopak hlavní držitelé autorských práv.
Podle úředníků ministerstva průmyslu je pak u mezinárodních obchodních smluv určitý stupeň důvěrnosti běžný. Zvláště pokud o to požádá některý ze států jako to udělaly USA v tomto případě. Je pak prý obvyklé, že pracovní verze textu nedostanou ani poslanci, těžko by se nedostal na veřejnost. Kvůli tomu se však snesla kritika z Evropského parlamentu a na své místo na protest rezignoval i její parlamentní zpravodaj.
Čeští zástupci pak uvádějí, že větší otevřenost požadovali na každém jednání, hlavně v době, kdy jsme předsedali Radě EU. Zainteresované skupiny včetně neziskových organizací však údajně konzultovány byly, například kvůli ochraně léčiv.

3) Text dohody je záměrně nejasný
Neurčitost formulací v dohodě může údajně znamenat cokoliv. Státy s Evropskou unií tak dostávají bianco šek na jakékoliv změny legislativy. Mezinárodní smlouvy jako je ACTA jsou specializované dokumenty a narozdíl od běžných smluv mají vlastní pravidla a podobu. Představují proto tvrdý oříšek i pro většinu právníků. Na mezinárodní právo se totiž specializuje jen málokdo. Evropská komise zdůrazňuje, že se nejedná o návrhy zákonů jako byly americké protipirátské SOPA/PIPA. O konkrétních zákonech a jejich podobě by případně rozhodoval český parlament.

4) ACTA (ne)mění české a evropské právo
Odpůrci dohody se obávají, že právě kvůli neurčitým formulacím nikdo přesně neví, jaké předpisy budeme muset po jejím schválení změnit. Druhá strana odpovídá, že vše co je v ACTA již v zákonech obsaženo máme a je to tedy jen "mnoho povyku pro nic." O tom, že se v právních předpisech nic měnit nemusí ujišťují česká ministerstva, Evropská komisea souhlasí i řada právníků. Podle vyjednavačů se jejich prostor postupně zužoval i díky vytrvalému tlaku veřejnosti v průběhu jednání. Evropská unie ani její členské státy pak nechtěly aby bylo v dohodě cokoliv co u nich už neplatí.

5) Dohoda obsahuje ustanovení, které státy nemusí příjmout, ale stejně to časem udělají
Řada článků ACTA je formulována tak, že je státy pouze mohou zavést, ale nemusí. Případně je stanovena výjimka. Státy si ale zásadně mohou přijímat do národní legislativy cokoliv i bez mezinárodní smlouvy. Jaký je pak význam takových nepovinných ustanovení v mezinárodní smlouvě? Podle Evropské komise se jedná jen o "dobrou praxi" v některých státech, na jejím zavedení se ale strany smlouvy nedohodly. Týká se to i většiny kontroverzních opatření z první verze textu uniklé na veřejnost. Šlo ve skutečnosti o návrh Spojených států, který odmítla Evropská unie. Sporné povinnosti, například povinnost monitorovat a kontrolovat data přenášená uživateli internetu, tak byly nakonec formulovány jen jako možnost.
Odpůrci se ale obávají, že nepovinné části poslouží jako záminka pro lobbistické skupiny, aby podobná opatření prosadily. V tom aby se v ACTA inspirovaly státům nikdo nebrání, je to jen jejich rozhodnutí jaké zákony zavedou. Řadě lidí tak vadí, že by s tím svým podpisem dala ČR najevo souhlas.

HNDialog na Facebooku

Komentářovou rubriku IHNED.cz HNDialog najdete také na Facebooku ZDE

6) Po přijetí ACTA se budou na letištích prohledávat počítače a hudební přehravače
Ministerstva i celníci opakují, že přijetím dohody by se nemělo nic změnit. Tedy žádné nové kontroly prý nehrozí. Už dnes ale celníci mohou prohledávat zavazadla a za výjímečných okolností i obsah počítače, například při podezření na dětskou pornografii. Co konkrétně bude na svých hranicích prohledávat si ale rozhoduje opět každá země sama. Při cestě do USA, nebo Izraele se tak může může prohlídka lišit například od zemí Latinské Ameriky.

7) Dohoda zavádí trestní sankce za stahování filmů a hudby z internetu
ACTA obsahuje povinnost zavést tresty za porušování práv duševního vlastnictví. Český trestní zákoník však již dnes obsahuje řadu paragrafů zaměřených na podobné chování. Trest vězení hrozí i za trestné činy spojené s počítačovou a internetovou kriminalitou. Jestli je to dostačující z pohledu ACTA je opět předmětem sporu. Stahování hudby a filmů z internetu ale není porušením autorského práva a tedy za něj nemohou hrozit ani trestní sankce. Zákon už dnes porušují jen ti, kteří autorská díla sdílejí s ostatními.

8) Boj proti ACTA je boj hackerů a pirátů za svobodu internetu
Ve světě se rozlišuje mezi těmi, kteří stahují a sdílejí - tedy piráty - a těmi kdo se snaží proniknout do zabezpečených počítačových systémů - takzvaní hackeři. Například útočníky, kteří jen blokují webové stránky, tím, že je přetíží, se mnozí zdráhají označit za hackery. Všem je ale společný digitální prostor a podle docenta Václava Jírovského z ČVUT v Praze také boj proti korporacím. "Je to střet s myšlením nové generace plně sžité s technologií. Jsou velmi citliví na jakékoliv ohrožení své volnosti ze strany institucí," říká Jírovský. Jde tak o moderní obdobu hnutí hippies založenou na protestu proti metodám států a nadnárodních koncernů, které bezohledně sledují pouze své zisky. Slovo "korporace" ostatně často používají ve svých vystoupeních i představitelé pirátské strany.

9) Odložení ratifikace znamená přiznání chyby
Pondělní rozhodnutí premiéra Nečase kritizovali někteří odpůrci jako "populistické." Zároveň tím měla vláda uznat chybu, když ČR nejdříve dohodu dojednala a podepsala. Ministerstvo průmyslu ale odmítá, že by jeho úředníky hodila vláda přes palubu. "Chceme mít jistotu, aby ratifikace nevyvolávala ani v budoucnu žádné omezování svobodného přístupu například k elektronickým médiím," vysvětluje náměstek Tlapa.

10) ACTA zabrání změnám současných zákonů
Podle ministerstev sice dohoda nepřináší nic nového, oponenti se ale obávají, že nebude možné změnit nic z toho co již platí. Například pokud by se parlament rozhodl podstatně změnit autorský zákon. Ministerští vyjednávači přiznávají, že v takovém případě bychom museli dohodu ACTA vypovědět.

• Diskuse
• Celkem 8 příspěvků