Zátah proti Megauploadu, toto „Mega spolčení“, může ve světě moderních technologií vypadat jako bezprecedentní průlom. Ale v logice vývoje ochrany duševního vlastnictví od druhé poloviny 18. století, kdy se slovo „pirát“ poprvé objevilo ve významu ilegálního rozmnožení či zkopírování knih a jiných autorských děl, jde jen o další z třaskavých epizod převádějící ochranu autorských práv z roviny občanskoprávní do roviny mezinárodně trestněprávně postihovaných přečinů.

Krádež autorova hlasu, kterým hovoří

Ještě v 18. století masové šíření pirátsky tištěných reprintů knih výrazně přispělo k šíření osvícenenctví a snižování ceny knih pro čtenáře. Filosofické disputace Diderota proti Condorcetovi řešily ve Francii otázku toho, zda má autorská ochrana práva jednotlivce větší hodnotu než veřejný zájem na šíření poznatků. Immanuel Kant do debaty přispěl svým „O špatnosti neautorizovaného vydávání knih“ a tezí, že piráti autorovi kradou hlas, kterým hovoří.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se