Reaganovi by letos bylo 100 let. Amerika stále hledá jeho nástupce

Návštěva skupiny amerických kongresmanů v Praze, kde je ve čtvrtek přijme ministr zahraniční Karel Schwarzenberg, to je bezesporu důležitá věc. Stejně jako to, že v Praze bereme vážně oslavy stého výročí narození Ronalda Reagana (6. února 1911), kvůli čemuž sem přilétá i bývalá republikánské ministryně zahraničí Condoleezza Riceová.

Záleží ovšem na úhlu pohledu, protože přímo v Reaganově rodné Americe se názory už mohou různit. Třeba takový redaktor deníku Washington Post Al Kamen, jehož specializací je dění uvnitř americké administrativy a Kongresu, má hodně jízlivý jazýček. V jeho středečním sloupku o evropské cestě zmíněné skupiny devíti kongresmanů, je zřetelně cítit ironická pochyba, jak moc jde o skutečně pracovní výpravu, nebo spíše o rodinný výlet za hranice všedních amerických dní.

Takové starosti ovšem klidně nechme Kongresu, sami máme dost vlastních, hodně podobných, a místo toho si všimněme dalších zajímavých postřehů, které Kamen z amerického břehu k Reaganovským oslavám v Evropě připojuje.

Oblíbené bonbóny

Například že sponzory oslav, v rámci nichž byly v uplynulém týdnu odhaleny nové sochy Reagana v Londýně a v Budapešti - a v Praze po něm bude přejmenována část dosavadní ulice Dr.Zikmunda Wintra, jsou kromě firmy VISA ještě společnost General Electric (dala 15 milionů dolarů), kde Reagan pracoval v letech mezi svým odchodem z Hollywoodu a příchodem do politiky.

A také firma Jelly Belly, neboť na jejích bonbónech, sladkých fazolkách, Reagan takříkajíc ujížděl.

Musel je mít na stole v Oválné pracovně, jakož i v letadle Air Force One, kam Jelly Belly vyrobila zvláštní dózu, ze které „jelly beans“ nevypadly ani při turbulenci. A jak se lze ještě dočíst na webové stránce společnosti, k Reaganově nástupu do Bílého domu v roce 1981 v Jelly Belly vyvinuli novou borůvkovou chuť, během inauguračních oslav se pak snědly tři tuny fazolek, a k věčné připomínce této Reaganovy vášně visí v jeho kalifornské prezidentské knihovně jeho portrét sestavený z 10 tisíc bonbónů.

To musela být ale piplačka, řekl by jeden, ale vraťme se ještě k včerejšímu sloupku ve Washington Post. Na tom je pozoruhodné (kromě chyby, kdy český premiér je uveden jako „Petr Ne“), že jeho autor Al Kamen evidentně nepatří mezi největší Reaganovy obdivovatele. Například k odhalení sochy v Londýně a k ex-prezidentově přátelství s Margaret Thatcherovou s náznakem ironie píše, že „Anglie tedy asi byla tím místem, kde sdíleli a vyslyšeli jeho obranu svobody po celém světě“ .

"Něco Reaganovského"

Což je docela dobrá ukázka jednoho možného amerického pohledu na Ronalda Reagana, řekněme střízlivě skeptického, čili – v polopatickém politickém rozdělení – levicově liberálního. Ovšem většinově se dnes Američané za Reaganem ohlížejí jako za velmi dobrým prezidentem, podle průzkumu Gallupova ústavu z letošního února Reagan dokonce vyšel z veřejného mínění jako vůbec „největší“ prezident americké historie, i před do té doby vládnoucím Abrahem Lincolnem.

A konkrétně pro republikány je pak Ronald Reagan naprostou ikonou. Ovšem možná až trochu nepohodlnou, protože zatím nedostižnou. Od Reaganova odchodu se republikánská strana stále snaží najít osobnost obdobného kalibru. Jak se znovu ukazuje právě teď, na samém začátku prezidentské kampaně 2012.

Kde kdo z republikánských kandidátů by chtěl být jako Reagan. John Huntsman svoji kandidaturu oznámil na stejném místě, kde svoji všeobecnou kampaň v roce 1983 zahájil Reagan. Další dva kandidáti, New Gingrich a Tim Pawlenty, přirovnávají své daňové plány k Reaganově ekonomické politice.

A když si konzervativní komentátoři nyní nově vybrali kandidátku Michele Bachmannovou za vycházející republikánskou hvězdou, hned píší, že má v sobě “cosi Reaganovského“.

fotogalerie: Životní milníky Ronalda Reagana

Tak uvidíme, na zítřejší Reaganovské konferenci, kterou pořádá Pražský institut bezpečnostních studií (PSSI), budou i lidé, kteří s Reaganem úzce spolupracovali. Například někdejší autorka jeho projevů a dnešní komentátorka Wall Street Journal Peggy Noonanová, která už třeba nějakého nástupce v USA vidí. Odsud zpoza Atlantiku to ale zatím vypadá, že americké hledání nového Reagana pokračuje i v roce jeho stých nedožitých narozenin.

• Diskuse
• Celkem 3 příspěvků